Nové trendy v digitální obrazové dokumentace

Aktuální, dubnové, číslo elektronického časopisu RLG DigiNews přináší dva rozsáhlé články zamýšlející se nad budoucností digitální dokumentace, zejména s ohledem na dokumentaci obrazovou. Z publikovaného přehledu minulých i současných oborových standardů lze do značné míry usuzovat na vývojové tendence, které budou digitalizací v muzejnictví hýbat v příštích letech.

• Zaznamenáváme logický posun od původně černobílé digitalizace po plnobarevné snímání předloh. To se do značné míry týká i textových dokumentů, kde byla do nedávné minulosti výrazně marginalizována netextová informační složka.
• Původní skenování pro specifický účel (publikace na internetu, předloha pro tisk atd.) je postupně nahrazováno zcela rutinním snímáním ve vysoké kvalitě, poskytujícím obraz bez přizpůsobení konkrétnímu způsobu užití.
• Řetězce digitalizačních prací se zvolna adaptují na práci s barevnými prostory a správou barev (ICC profily…).
• Přestože stále existují (a budou existovat) technická, organizační i finanční omezení při realizaci digitalizačních projektů, přestává být dosažení dostatečné kvality dat zásadním problémem. Do popředí se klade efektivita, která dává přednost jednorázové digitalizaci a co možná největšímu omezení ruční manipulace s předlohami i výstupními daty.
• Pokračuje diskuse o formátech pro uložení obrazových dat. Zjednodušeně řečeno: konzervativisté prosazují TIFF, část zainteresovaných vidí budoucnost v oživení standardu JPG (JPEG2000).
• Přestože existuje celá řada různých dílčích standardů, není možné vzhledem k rychlosti technického vývoje stanovit jeden univerzální a trvale platný kvalitativní standard digitálních obrazových dat. Starší standardy s sebou leckdy vlečou anachronismy pocházející z dob mikrofilmů.
• Výrazně se snížila cena za uložení digitálních dat, ovšem s nástupem kvalitnějších snímacích metod se prudce zvýšil jejich objem. Vysokokapacitní datová pole stále zůstávají mimo finanční možnosti většiny kulturních institucí.
• Správa datového obsahu klade stále vyšší důraz na zajištění bezpečnosti a spolehlivosti. Za dostatečně spolehlivé řešení se považují automatizované postupy zálohování a zejména tzv. “off-site mirroring” – tedy kopírování (zrcadlení) dat na geograficky oddělené úložiště.
• Po počátečním okouzlení z razantního nástupů milionů barevných odstínů a terabytů dat do kulturní sféry se upozorňuje na význam netechnologických aspektů uchování digitálních dat – zejména dlouhodobě stabilního organizačního a finančního zajištění.

V závěru druhého z článků se objevuje zajímavé přirovnání: každé muzeum, každá galerie je vlastně ptákem letícím ke svému konkrétnímu cíli. Přestože cíle jsou různé, směr je stejný, daný společným zaměřením těchto institucí při poskytování služeb veřejnosti. A stejně jako v případě ptáků sledujících svou cestu přes moře, je i v tomto případě výhodné letět společně.