Stav digitalizace sbírek v našich muzeích

V průběhu jarních měsíců (letos by se spíše slušelo napsat „v druhé polovině zimy“) se mnozí muzejníci potýkali s vyplňováním dotazníku zaslaného Odborem muzeí a galerií Ministerstva kultury ČR. Po zpracování došlých dotazníků se s Vámi můžeme podělit o řadu zajímavých údajů, které lecos vypovídají o postupu digitalizačních prací v našich institucích.

Plný text zprávy ve formátu PDF je ke stažení zde. Z nejdůležitějších poznatků můžeme ve stručnosti zmínit zejména tyto:

• Znovu vystupují do popředí značné rozdíly v úrovni využívání moderní výpočetní a komunikační techniky (ICT) mezi jednotlivými institucemi i pracovišti. Mnozí muzejnící svépomocně vytvářejí obrazové prezentace a precizně strukturují počítačové databáze literárních odkazů, ale dosud existují i muzea bez vlastních webových stránek, jejichž pracovníci tráví většinu času neefektivním vyhledáváním v papírových kartách a čištěním psacího stroje.
• Pro správu sbírkového fondu se v muzeích používá v naprosté většině případů některý z dvojice velkých programových balíků – Demus nebo BACH. Všechny státní galerie (mimo té největší – NG) používají Demus s modulem Výtvarné umění.
• Stále větší počet muzeí postupně překonává počáteční obavy ze zveřejňování informací o sbírkových předmětech na internetu. Ukazuje se, že tipování předmětů ke krádežím probíhá jinak než prohledáváním internetových katalogů. Navíc nejchoulostivější údaje o uložení a ochraně cenných sbírkových předmětů takto zjistit ani nelze.
• Viditelnost muzea v internetovém „hyperprostoru“ je zcela nezávislá na jeho skutečné velikosti! U zrodu zajímavých a rozsáhlých virtuálních expozic nezřídka stojí aktivní ředitel malého okresního muzea nebo jeho jediný zaměstnanec.
• Tak jako se píše v záhlaví našeho webu: „zálohujte, zálohujte, zálohujte“! Mnozí ale stále nevědí jak, proč a kam. Základní informace lze získat např. z námi vydané příručky, konkrétní postupy pak konzultovat se zkušenými praktiky.
• Z programu ISO Ministerstva kultury je stále možné čerpat prostředky na různé způsoby zabezpečení movitého kulturního bohatství, tedy i na pořízení a uchování digitální dokumentace. Ta může v případě potřeby velmi účinně zabránit nezákonnému vyvezení sbírkového předmětu, nebo napomoci jeho dohledání a navrácení původnímu majiteli.
• Spoléhání na vlastní síly a žehrání na nedostatek financí není dobrá kombinace! Nebojte se zeptat nás v CITeM, spojit se při řešení náročnějších projektů s kolegy ve spřátelených muzeích. Hodně věcí už bylo vymyšleno a jsou k dispozici smělým realizátorům – jen vědět kde je najít 🙂