V oficiální zprávě podepsané generálním ředitelem UNESCO se mimo jiné dočteme, že „Povodně a požáry, bouře a zemětřesení mohou zničit toto dědictví ze dne na den. Války, krádeže a vandalizmus, i obyčejná lidská nevšímavost zničili a stále ničí mnoho sbírek.“

Jaká audiovizuální data naše muzeum zpracovává? Je jejich kolekce vhodně organizována? Máme přehled o jejím obsahu? Budeme jej mít až ze svého pracoviště odejde fotograf / kameraman / pověřený dokumentátor? Někdy je lepší nevědět… ale toto je určitě jiný případ!

V minulém díle našeho seriálu jsme provedli malou analýzu svých potřeb a možností při vytváření bezpečného datového úložiště. Proč se však pouštět do sestavování tak náročného systému na vlastní pěst, případně ve spolupráci s jiným nedokonale vybaveným muzeem? Proč nesvěřit starost o naše data externím odborníkům?

Ano, i tato možnost samozřejmě existuje, nicméně měli bychom si dobře uvědomit, že cena na míru vytvořeného (aneb, jak obchodníci rádi říkají, „customizovaného“) řešení bude odpovídat cenám, za jaké si obdobné systémy pořizují uživatelé se srovnatelnými nároky na bezpečnost. A kdo že to je? Samozřejmě velké vývojářské a technologické firmy, bankovní sektor, pojišťovnictví… Nechceme-li se dostat do křížku s profesionalitou muzejní práce, nezbývá než srovnávat hodnotu našich dat s hodnotou patentů nebo údajů o výrobě či klientech. Najednou se pohybujeme v cenových relacích daleko za rozpočtovým horizontem malého muzea…

Více…

V první díle jsme se seznámili s tím, jakým způsobem lze řešit problém ukládání digitálních dat, jaké jsou základní rozdíly mezi jejich krátkodobým a dlouhodobým uchováním. Mnozí (nebo nemnozí?) zjistili, že vypálení na CD nebo DVD média není zdaleka tou nejjistější ani nejefektivnější metodou datové archivace. S ohledem na speciální určení velkokapacitních páskových pamětí, a tedy i jejich komplikované nasazení v muzejním prostředí, věnujeme dnešní i všechny příští díly vytvoření datového úložiště založeného na principu magnetického záznamu na pevný disk.

Více…

Dnes se na našich webových stránkách setkáváte s prvním dílem slibovaného seriálu věnovaného konkrétnímu postupu při budování datového úložiště. Modelem bude systém určený pro dlouhodobé uchování digitálních dat Moravského zemského muzea a Technického muzea v Brně. Než se ale dostaneme ke konkrétnímu technickému řešení, ponoříme se alespoň v tomto prvním díle do teorie.

I. díl

Proč potřebujeme dlouhodobě uchovávat digitální data? Jak dlouho je chceme mít k dispozici? Která záznamová média pro tento účel využijeme?

Více…

V posledním loňském čísle elektronického časopisu RLG DigiNews vyšla série článků, které se zabývají úlohou digitální sbírkové dokumentace v moderním muzeu, zejména s ohledem na nutnost tato data dlouhodobě spravovat a uchovávat. Hned dvě myšlenky prezentované G. Weibelem v prvním z textů si jistě zaslouží citaci a komentář.

Více…