Dlouhodobé uchování digitálních dat – 3.

V minulém díle našeho seriálu jsme provedli malou analýzu svých potřeb a možností při vytváření bezpečného datového úložiště. Proč se však pouštět do sestavování tak náročného systému na vlastní pěst, případně ve spolupráci s jiným nedokonale vybaveným muzeem? Proč nesvěřit starost o naše data externím odborníkům?

Ano, i tato možnost samozřejmě existuje, nicméně měli bychom si dobře uvědomit, že cena na míru vytvořeného (aneb, jak obchodníci rádi říkají, „customizovaného“) řešení bude odpovídat cenám, za jaké si obdobné systémy pořizují uživatelé se srovnatelnými nároky na bezpečnost. A kdo že to je? Samozřejmě velké vývojářské a technologické firmy, bankovní sektor, pojišťovnictví… Nechceme-li se dostat do křížku s profesionalitou muzejní práce, nezbývá než srovnávat hodnotu našich dat s hodnotou patentů nebo údajů o výrobě či klientech. Najednou se pohybujeme v cenových relacích daleko za rozpočtovým horizontem malého muzea…


Více…

Dlouhodobé uchování digitálních dat – 2.

V první díle jsme se seznámili s tím, jakým způsobem lze řešit problém ukládání digitálních dat, jaké jsou základní rozdíly mezi jejich krátkodobým a dlouhodobým uchováním. Mnozí (nebo nemnozí?) zjistili, že vypálení na CD nebo DVD média není zdaleka tou nejjistější ani nejefektivnější metodou datové archivace. S ohledem na speciální určení velkokapacitních páskových pamětí, a tedy i jejich komplikované nasazení v muzejním prostředí, věnujeme dnešní i všechny příští díly vytvoření datového úložiště založeného na principu magnetického záznamu na pevný disk.


Více…

Dlouhodobé uchování digitálních dat – 1.

Dnes se na našich webových stránkách setkáváte s prvním dílem slibovaného seriálu věnovaného konkrétnímu postupu při budování datového úložiště. Modelem bude systém určený pro dlouhodobé uchování digitálních dat Moravského zemského muzea a Technického muzea v Brně. Než se ale dostaneme ke konkrétnímu technickému řešení, ponoříme se alespoň v tomto prvním díle do teorie.

I. díl

Proč potřebujeme dlouhodobě uchovávat digitální data? Jak dlouho je chceme mít k dispozici? Která záznamová média pro tento účel využijeme?


Více…

DAM

Internetový blog hangingtogether.org pravidelně publikuje články a zprávy týkající se jednotlivých typů paměťových institucí (muzea, galerie, archívy, knihovny…) i možností jejich vzájemné spolupráce. Název blogu a jeho titulní grafika to ostatně vystihují docela přesně.

Tématem nedávného zamyšlení jednoho z přispěvatelů se stal průzkum týkající se aktuálního stavu a výhledů DAM (Digital Asset Management – 29. 1. 2010 nefunkční odkaz, alternativou je přehled konferencí o DAM nebo Journal of Digital Asset Management) – tedy správy digitálních dat v amerických muzeích. Přestože podmínky za „velkou louží“ jsou v mnohém odlišné od těch našich, lze výsledků využít pro alespoň přibližný odhad situace, do níž se naše muzea budou postupně dostávat během nejbližších let. Jak to tedy aktuálně vypadá ve Spojených Státech?


Více…

Požadavky na systémy uchování digitálního obsahu

Krátký materiál v angličtině lze stáhnout v PDF. Zajímavý je přístup amerických autorů, kteří se pokusili vymezit nezbytné požadavky postupem „zdola nahoru“. Zejména pro větší česká muzea (galerie, knihovny, archívy…) může být užitečné poučit se odjinud a vědět, na co nezapomenout při návrhu vlastního systému.

 
Provozovatel webových stránek nakládá s osobními údaji uživatele v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, v platném znění, a s nařízením Evropské unie 2016/679 (GDPR).