Celý dopolední program byl věnován obsahu Registru, dosud dodaným datům z jedenácti galerií. Data připravují kurátoři galerií pomocí speciálního převaděče dat z programu Demus, v němž evidují svoje sbírky. První prezentace byla zaměřena na nedostatky v obsahu: chyby, kolize, nejednotnost zápisu jednotlivých polí Demusu. Nejzřetelněji se nejednotný zápis projevuje v rejstříku autorů množstvím různých podob jména téhož autora.
Obsahem druhé prezentace byla metodika zápisu textových dat do Demusu spojená s praktickou ukázkou hromadných oprav jednotlivých polí s využitím jak prostředků Accessu pro hromadné opravy, tak i nástroje Demusu pro sjednocení zápisu autorů v tabulce Osobnosti.
Odpolední program byl věnován metodice k obrazové dokumentaci, velikosti a rozlišení obrázků pro Registr, možnostem jednotlivých grafických programů pro hromadné úpravy obrázků a hromadnému připojení obrázků do Demusu.
Nakonec byla předvedena práce s převaděčem dat a různé možnosti vyhledávání v Registru.
Diskuse probíhala průběžně po každém bloku programu.

Na závěr malé shrnutí:

• Používejte opravenou verzi Demus01-VUM (tzv. čistý stůl). Obsahuje mnoho nových užitečných tiskových sestav, ale hlavně prostřednictvím makra UpravSouborDat máte možnost doplnění pevných slovníků materiálů, technik a námětů.
• Pro hromadné připojení obrázků do Demusu si stáhněte pomocnou aplikaci HromDok.
• Při zápisu dat dodržujte vydanou Metodiku a věnujte čas i dodatečnému sjednocování, kontrole a porovnávání dat.
• Dočištěná data nezapomeňte znovu poslat do Registru. Data v Registru budou aktualizována pouze novým obsahem, který dodáte Vy.
• Konzultace, poradenství a odbornou pomoc Vám poskytne CITeM, zejména školitelka RNDr. Marie Kocinová.

ve vlastní režii
V menších institucích obvykle jediný pracovník, v největších samostatné IT oddělení. Normou je vlastní serverová infrastruktura, externě jsou kontrahovány pouze vysoce specializované jednorázové služby. Problémy se řeší standardním postupem, zaměstnanec se samostatně doškoluje. Největším problémem bývá udržet si loajalitu pracovníka, který je díky mzdovým tabulkám rozpočtové sféry ohodnocen někde na úrovni třetiny až poloviny mzdové úrovně obvyklé v IT branži. U větších muzeí je klíčovým manažerským rozhodnutím stanovení počtu IT specialistů a způsobu “rozložení zátěže” mezi ně.

“na půli cesty”
Částečný úvazek nebo dlouhodobá spolupráce s více či méně zkušeným místním profesionálem. Výhodou je výrazná flexibilita smluvního vztahu, který umožňuje krátkodobě znásobit výkon při řešení nárazových úkolů, nebo se naopak s nespolehlivým adminem rozloučit.

zcela externě
Kompletně outsourcované řešení může mít mnoho podob. Bohužel až příliš často se lze setkat s krajními variantami představovanými vnukem paní ekonomky – čerstvým to absolventem elektroprůmyslovky na jedné straně a silnou prosperující společností na straně druhé. Rozhodující je odhadnout do jaké míry bude dodavatel ochoten stabilně poskytovat sjednané služby i při jejich omezeném rozsahu a nízké cenové hladině, resp. nakolik pro něj bude spolupráce s muzeem perspektivní.

vůbec
Správu ICT odbývá (a to doslova) počítačově nejgramotnější člen týmu, který si pochopitelně nemůže vědět rady se složitějšími problémy, bezpečnostními otázkami , SW auditem atd. – tím spíše, že se zároveň musí věnovat své profesi. Nevyhnutným důsledkem je všeobecná nespokojenost se “vším okolo těch počítačů”, ústící do občasných pokusů o radikální řešení, většinou chycené za špatný konec (bezhlavé upgrady, totální outsourcing všeho a hned). Postižený pracovník si nezvládne osvojit potřebné technologické znalosti a z muzea raději odchází do jiného, nebo se z něj stane na slovo vzatý počítačový odborník a postupně rezignuje na původní profesní zaměření. Jinak to v podstatě ani dopadnout nemůže.

Na závěr obligátní doporučení, ovšem založené na praktických zkušenostech:

Nejmenší organizace se obejdou bez zaměstnávání IT specialisty za předpokladu, že ten je snadno a rychle dosažitelný prostřednictvím zřizovatele nebo způsobem označeným jako “na půli cesty”.
V podmínkách středně velkých muzeí (cca od velikosti okresního muzea) už začíná být obsazení alespoň polovičního pracovního úvazku výhodným řešením správy ICT. Nemluvě o tom, že při přípravě výstav a stěhování mobiliáře je každá ruka dobrá…

— — příspěvky ze semináře — —

David Cigánek: Co všechno lze označit termínem digitalizace (o terminologii a eurospeaku)
ODP (0,3 MB)
PPT (0,4 MB)

Jan Hubička: kolik obrazové informace je na fotografii, v jaké kvalitě je vhodné fotografie digitalizovat, typy skenerů, parametry a omezení
PDF úplná varianta (5 MB),
PDF varianta pro tisk (0,5 MB).

Michal Čudrnák: Digitalizácia zbierok a fondov Slovenskej národnej galérie,
Vratko Tót: Grafické spracovanie snímkov diel výtvarného umenia
společné PDF (0,6 MB).

David Cigánek: Prezentace digitálních dat na webu i Webu 2.0 (od CESu po flickr)
HTML (2 KB)

Praktická část semináře zde bohužel není reprodukovatelná jinak, než odkazy na jiná místa s příbuznou tématikou:
A) skenování plochých předloh a negativů (Jan Hubička) – viz prezentace nahoře,
B) úprava obrazu grafickým editorem Zoner (Marie Kocinová) – www.zoner.cz,
C) grafické zpracování snímků děl výtv. umění (SNG Bratislava) – viz prezentace nahoře,
D) připojení digitální dokumentace do Demusu (Jarmila Podolníková) – aplikace HromDok ke stažení,
E) tvorba metadatového popisu digit. dokumentů (Zdeněk Lenhart) & prezentace společného datového úložiště MZM + TMB – článek na www.citem.cz.