Zpřístupnění archívu

Z WikiCITeM

Na textu se pracuje, nehotová místa jsou značena hvězdičkami ***.
Uvítám jakékoliv komentáře, opravy a zpřesnění textu.

Jan Hubička, Muzeum fotografie Šechtl a Voseček

Šestá kapitola z Digitalizace historických fotografických materiálů. Další kapitoly jsou:

  1. Volba hardware k digitalizaci
  2. V jaké kvalitě digitalizovat
  3. Základní postup digitalizace
  4. Tisk fotografií z digitálních předloh
  5. Databáze pro správu fotografií
  6. Zpřístupnění archívu
  7. Uložení a archivace digitálních dat

Celý archív byl zpřístupněn na internetu v náhledovém rozlišení (640 pixelů po delší straně) na WWW stránkách projektu http://sechtl-vosecek.ucw.cz/. Naštěstí v našem případě nebylo nutné řešit složité otázky autorských práv, které často komplikují zveřejnění jiných archívů. Uveďme jen, že mnohé ze zahraničních institucí nechávají rozhodnutí o autorských právech a copyrigtu na zájemcích o použití fotografie z archívu: http://www.loc.gov/rr/print/195_copr.html.

Přístupnost webovým vyhledávačům

Pro dostupnost archívu je podstatná jeho přístupnost webovým prohledávačům typu Google. Tyto prohledávače automaticky procházejí stránky a je nutné, aby jednotlivé stránky s fotografiemi byly jednak přístupné (nebyl v cestě přihlašovací dialog), a také aby robot dokázal spojit informace - klíčová slova a popis s vlastní fotografií.

Mnoho webových databází tento krok podceňuje. Uveďme například rozsáhlý katalog Prints & Photographs Division Kongresové knihovny USA zpřístupňující miliony fotografií v tiskové kvalitě. Vlastní archiv je však organizován tak, že jednotlivé stránky se generují podle dotazů a jsou tak nepřístupné prohledávacím strojům a obecné povědomí o tomto archívu je tedy menší, než by si svým významem zasloužil.

Techniky optimalizace webových stránek pro vyhledávače (SEO) jsou zaběhnutým oborem. V případě archívů historické fotografie jsou však důležitější než jinde: uživatele internetu napadne hledat na internetu prodejnu počítačů, většinu uživatelů vůbec nenapadne na internetu hledat digitální archívy. I po čtyřech letech běhu našeho projektu stále většina dopisů začíná větou „náhodou jsem narazil na Vaše WWW stránky“.

Organizace on-line archívu

Jak už bylo uvedeno v minulé kapitole, zejména v kombinaci s internetem se nám osvědčila organizace archívu do hierarchického stromu kategorií ve stylu webových katalogů. Tato „klikací atrakce“ umožní uživatelům získat přehled o archívu, aniž by potřebovali znát, co přesně hledají a jaká klíčová slova jsou v indexu použita. Další odkazy pak umožňují snadné prohlížení podle dalších parametrů: materiálů, datování, čísel zakázek, fyzického umístění fotografie v archívu. Prohledávání podle klíčových slov pak zařizuje Google.

Záplava nových informací

Velkým překvapením pro nás bylo množství informací, které pravidelně dostáváme k fotografiím v archívu. Od jednoduchých upozornění na zjevné chyby dostáváme i místopisná určení, datování fotografií, určení automobilů a techniky i osob na portrétech či ve skupinách.

Tyto informace jsou často velmi snadno ověřitelné a překvapivě spolehlivé: návštěvníci našich stránek většinou píší jen v případě, že si jsou danou informací celkem jisti. Je tedy vhodné hodnotu informací od badatelů z internetu nepodceňovat a zpracovat. Informace nám badatelé zasílají elektronickou poštou. Po jejich obdržení se optáme na důvod a na nějaký (jakýkoliv) důkaz tvrzení a vše pak zapíšeme do databáze i se jménem badatele. Nejzajímavější z informací pak uvádíme na hlavní stránce, abychom dále motivovali k jejich zasílání. Tímto způsobem upravujeme přibližně 10 záznamů týdně. Často se jedná o informace, které by bylo jen velmi těžké zjistit systematickým bádáním v archívu, a jedná se spíše o náhodu, že odborník v dané oblasti navštívil naše stránky.

Mezi nejzajímavějšími objevy uveďme například určení jediného fotoportrétu slavného dudáka Františka Kopsíka (kterého určil odborník na dudy Rudolf Klapka podle unikátních dud), či nalezení jediné fotografie závodního automobilu Tatra Targa zepředu. Tento automobil dnes již neexistuje a byl poprvé určen Filipem Zeleným, který se zabývá určováním majitelů automobilů podle seznamů SPZ publikovaných v ročenkách autoklubů, a později na internetu nalezen Otou Procházkou, který hledal fotografie pro potřeby rekonstrukce automobilu.

Vzhledem k množství informací by možná bylo zajímavé přidat možnost připisování komentářů k jednotlivým fotografiím, ale tuto možnost jsme zatím neimplementovali. Komunikace dává snažší možnost zeptat se na další detaily a také zabraňuje komentářovému spamu.

Porušování autorských práv na internetu

Na internetu je běžné porušovat autorská práva a půjčovat si fotografie pro vlastní stránky, blogy atd. Fotografie z našich stránek nejsou výjimkou. Do jisté míry lze této činnosti bránit vodoznakem nebo zpřístupněním databáze jen registrovaným uživatelům (což ale zase komplikuje přístupnost stránek z vyhledávačů). Nakonec jsme se rozhodli toto chování tolerovat. O fotografie je od jejich zveřejnění na internetu mnohonásobně větší zájem jak pro reprodukci v časopisech a knihách, tak i pro jednotlivé tisky. Část fotografií v malém rozlišení jsme dokonce uvolnili pod volnou licencí jako součást projektu wikipedia commons.

Zájem o projekt

V současné době je o historickou fotografii na internetu velký zájem. Stránky navštíví za měsíc přibližně 13 tisíc uživatelů, každý si prohlédne v průměru 6 fotografií. Pokud započteme i fotografie "vypůjčené" na další servery, je počet návštěvníků 30 tisíc a souborů odesláno kolem 2 milionů. Počítaje pouze uživatele Windows a běžných prohlížečů. Podle ne příliš spolehlivého odhadu severu www.alexa.cz je návštěvnost našeho WWW archívu asi 55krát větší než návštěvnost webu národního archívu.

Za měsíc dostaneme přibližně 150 dopisů, velká část z toho jsou opravy v databázi a žádosti o fotografie. Vytiskneme také přibližně 15 čtverečních metrů fotografií.

Přístupnost pro cizince

Velký zájem o archív je i z ciziny. Přibližně 2/3 uživatelů čtou anglickou mutaci stránky, asi 70% přístupů ale pochází z České republiky. Anglický překlad je náročný, a proto překládáme do angličtiny jen základní organizační strukturu archívu: strom kategorií a ostatní WWW stránky. Názvy a popisy fotografií jsou většinou dostupné pouze česky a návštěvník se musí spokojit s automatickým překladem klíčových slov podle slovníku.

Pokračování