Na jednání Senátu Asociace muzeí a galerií, které proběhlo 12. prosince v Praze, byla přednesena zpráva o aktuálním stavu projektu národních autorit v muzejním prostředí. Jak plnění úkolů, tak i čerpání rozpočtu bylo přítomnými senátory pozitivně přijato. Se zvláště příznivým ohlasem se setkala zejména informace CITeM o úspoře 30% přidělených finančních prostředků.
Ve dnech 27. – 29. 11. 2006 proběhlo na chatě Barborka pod Pradědem pracovní setkání více než 20 odborníků z muzejního, galerijního a knihovního prostředí. Ústředním tématem byly národní autority. 
Možná právě díky nadhledu z více než tisícimetrové nadmořské výšky se podařilo překonat zažité stereotypy a definovat první konkrétní kroky k rozšíření již fungujícího systému tzv. národních autorit do muzejního prostředí. Zestručněný zápis celého třídenního jednání si můžete přečíst zde. Nahlédnout do báze národních autorit NK ČR je možné zde. Fotografie Pavla Nezvala najdete zde.
Společné on-line přístupné hesláře se již několik let úspěšně používají v knihovnách. Snažíme se o aplikaci této myšlenky pro muzea. Zatím ohledáváme terén, začali jsme u etnografů.
Pro tytéž osoby, věci, místa, události používáme často různá jména (Lenin – Uljanov, mrskačka – pomlázka – tatar – binovačka, Zlín – Gottwaldov, Druhá světová válka – Velká vlastenecká). Abychom si navzájem rozuměli, měli bychom pro totéž používat všichni stejné názvy a jména. To by však často bylo příliš násilné. Stačilo by, kdybychom jasně mohli rozpoznat, co je a co není totéž. Autority právě k tomuto slouží. Jsou to “oficiální” seznamy výrazů, které knihovny využívají pro popis knih, jde např. o jména autorů, názvy korporací a akcí, předmětová hesla, geografická jména apod. Pro každou osobu, akci, věc atd. je v bázi autorit jeden preferovaný výraz a k němu může být celá řada výrazů ekvivalentních (alternativních jmen a názvů, synonym, pseudonymů). Například Petr Bezruč má jako alternativní podoby uvedeno Vladimír Vašek, Old Ještěr a ještě několik dalších. Jsou tam i jeho data narození a úmrtí a několikaslovná biografická charakteristika, aby se dal odlišit od několika dalších Vladimírů Vašků.
Obvyklým problémem muzejních a galerijních depozitářů i výstavních prostor bývá nutnost monitorovat (a následně upravovat) mikroklimatické podmínky, tedy zejména teplotu a vlhkost. Jak na to?
Pravidelné ruční odečty jsou samozřejmě časově, organizačně i personálně náročné, ve vzdálených depozitářích někdy téměř nerealizovatelné. Jedním z řešení je automatizované dálkové měření, které zase naráží na nutnost přenášet naměřené hodnoty ke zpracování. V prostředí historických budov je každé další “sekání děr do zdí” aktivitou nanejvýš nemilou, ba nepřípustnou. Elegantně navržený systém nabízí např. třinecká firma ModemTec, která se specializuje na přenos dat po běžné elektrické síti 220V/50Hz. S technologií se měli možnost seznámit např. účastníci nedávného Sněmu AMG v Mikulově, bližší údaje lze získat i na stránkách firmy nebo přímo u obchodního zástupce, kde lze též dohodnout testování přímo v provozních podmínkách vašeho muzea.
První ISO normou určenou primárně muzeím je od 12.9.2006 CIDOC CRM (Conceptual Reference Model, model vztahů mezi pojmy). Jde o základní standard pro výměnu vědomostí spravovaných v muzeích (museum curated knowledge).Anglická či francouzská verze ISO 21127:2006 je za 200 švýcarských franků. Pro interní potřebu máme neoficiální český překlad. Je to však text vražedný, určený teoretikům a softwarovým vývojářům. Muzejníkům stačí jen tušit o co jde – česká prezentace. Ještě lepší je výklad ve Věstníku AMG 3/2006, str.20.
Bezpečnostní snímkování a dokumentace sbírek
