E-mailem se často nedá, a ani nehodí posílat objemné soubory. Řešením je Úschovna.CZ.
Při řešení uživatelských potíží se nám často stane, že i při nejlepší vůli z obou stran telefonát končí slovy: "Pošlete nám ta data, my se na ně podíváme…" Jenže pak zjistíme, že Váš poštovní server tak velký balík dat neodešle a musíte buď data rozdělit a poslat po částech, které si my jako příjemce musíme zase pracně "poslepovat", anebo vypálit na CD a poslat klasickou poštou – což je zdlouhavé.
Co je Úschovna?
Digitální úschovna slouží jako místo pro dočasné uschování souborů a jejich následné vyzvednutí. Obsahem souborů mohou být například DOC dokumenty, obrázky, archivy programů či jakákoliv jiná objemná data. Po uložení souboru je na zadanou elektronickou adresu příjemce zaslán informační e-mail s návodem na vyzvednutí souborů. Úschovnu tak lze používat jako prostředek k předávání souborů a dat mezi dvěma partnery.
V nedávném článku Zdeňka Lenharta jsme se dozvěděli o tom, jak Muzeum Brněnska efektivně využilo technologie čárového kódu při stěhování rozsáhlého depozitáře. Zmínka byla i o další perspektivní technologii, kterou je radiofrekvenční identifikace objektů (RFID). Jak se tedy liší od čárového kódu a čím může být užitečná?
Na webových stránkách OSS Aliance lze stáhnout diplomovou práci (29. 1 . 2010 – odkaz již není aktivní, ale někdo toho jména spojený s Děčínem je na Facebooku) Tomáše Kejzlara, která se zabývá nejen popisem konkrétního případu migrace k otevřenému softwaru na Městském úřadě v Děčíně, ale i mnoha obecnými metodickými aspekty takového kroku.
Možná zvažujete i vy nasazení takových produktů jako je OpenOffice, Mozilla Firefox, Thunderbird, popř. jiných ve vašem muzeu. Zmíněný dokument poskytne nejen základní orientaci v problematice, ale upozorní i na možná úskalí a problémy.
V rámci možností CITeM samozřejmě rádi poskytneme základní informace i sami. Zrovna tak budeme vděčni za vaše zkušenosti a postřehy, které budou jistě zajímavé i pro další kolegy.
14.6.2006 se na semináři v Rajhradě sešlo množství muzejníků, aby si poslechli něco o čárových kódech. Mnozí si odnesli dojem, že Čárový Kód je cosi nadpozemského, co vyléčí všechny neduhy chabé evidence sbírek. Jenže ono to je trošku jinak.
Čárový kód je pojem z téže kategorie jako Arial, Current a Times, jako psací a tiskací písmo, jako Morseovka a slepecké písmo. Je to jen jiný způsob grafického znázornění číslic a případně i písmen a dalších znaků. Na rozdíl od běžného písma se systém tlustých a tenkých čar se širokými a úzkými mezerami dá snadno strojově číst. Známe to z obchodu. Když selže čtečka kódu, tak pokladní ručně opíše ekvivalent napsaný běžnými číslicemi pod čárovým kódem. Někdy se při tom ještě překlepne. Jinak řečeno – jediný rozdíl mezi ručním opsáním čísla do počítače a sejmutím čárového kódu je v rychlosti a přesnosti tohoto přepisu.
Základní standard pro muzejní dokumentaci je bezesporu CIDOC CRM (Conceptual Reference Model, model vztahů mezi pojmy). Překlad do češtiny je úplný, ale dosud surový. Na vyžádání pošleme – citem@citem.cz. Těžká četba.
Anglický originál, stručná česká prezentace.
Bezpečnostní snímkování a dokumentace sbírek
