V rámci projektu “Národní autority v prostředí muzeí a galerií – interoperabilita s NK ČR” se nyní věnujeme zejména stanovení struktury záznamu pro osobnosti. 27.6.2007 proběhla pracovní schůzka 16 zainteresovaných. Podklady a zápis ze schůzky i z následné e-mailové diskuze rádi zašleme i dalším zájemcům z řad muzejníků, kteří by se chtěli aktivně zapojit.Autority – co je to?
Podle čerstvé informace z webových stránek MK ČR byl náš grantový projekt “Národní autority v prostředí muzeí a galerií – interoperabilita s NK ČR” oficiálně přijat a schváleno jeho financování.
Na jednání Senátu Asociace muzeí a galerií, které proběhlo 12. prosince v Praze, byla přednesena zpráva o aktuálním stavu projektu národních autorit v muzejním prostředí. Jak plnění úkolů, tak i čerpání rozpočtu bylo přítomnými senátory pozitivně přijato. Se zvláště příznivým ohlasem se setkala zejména informace CITeM o úspoře 30% přidělených finančních prostředků.
Ve dnech 27. – 29. 11. 2006 proběhlo na chatě Barborka pod Pradědem pracovní setkání více než 20 odborníků z muzejního, galerijního a knihovního prostředí. Ústředním tématem byly národní autority. 
Možná právě díky nadhledu z více než tisícimetrové nadmořské výšky se podařilo překonat zažité stereotypy a definovat první konkrétní kroky k rozšíření již fungujícího systému tzv. národních autorit do muzejního prostředí. Zestručněný zápis celého třídenního jednání si můžete přečíst zde. Nahlédnout do báze národních autorit NK ČR je možné zde. Fotografie Pavla Nezvala najdete zde.
Společné on-line přístupné hesláře se již několik let úspěšně používají v knihovnách. Snažíme se o aplikaci této myšlenky pro muzea. Zatím ohledáváme terén, začali jsme u etnografů.
Pro tytéž osoby, věci, místa, události používáme často různá jména (Lenin – Uljanov, mrskačka – pomlázka – tatar – binovačka, Zlín – Gottwaldov, Druhá světová válka – Velká vlastenecká). Abychom si navzájem rozuměli, měli bychom pro totéž používat všichni stejné názvy a jména. To by však často bylo příliš násilné. Stačilo by, kdybychom jasně mohli rozpoznat, co je a co není totéž. Autority právě k tomuto slouží. Jsou to “oficiální” seznamy výrazů, které knihovny využívají pro popis knih, jde např. o jména autorů, názvy korporací a akcí, předmětová hesla, geografická jména apod. Pro každou osobu, akci, věc atd. je v bázi autorit jeden preferovaný výraz a k němu může být celá řada výrazů ekvivalentních (alternativních jmen a názvů, synonym, pseudonymů). Například Petr Bezruč má jako alternativní podoby uvedeno Vladimír Vašek, Old Ještěr a ještě několik dalších. Jsou tam i jeho data narození a úmrtí a několikaslovná biografická charakteristika, aby se dal odlišit od několika dalších Vladimírů Vašků.
