| | Správce | Inventární číslo | Předmět | Téma | Název | Popis | Datum vzniku | Rok od | Rok do | Materiál | Barva | Povrch | Adjustace | Orientace | Území | Lokalita | |
|
|
6BT | 20.30 47 | negativ | Doprava - dálnice - RAB | Německá protektorátní dálnice - RAB | Reichsautobahnen - německá protektorátní dálnice, která měla přes území Protektorátu Čechy a Morava spojit polskou Vratislav s Brnem a Vídní. Stavěna v letech 1939-1942, nedokončena. Stavební díl 33 - obec Sebranice, místní část Vaculka. Restaurace Zlatá studna, kam údajně chodili na obědy a večeře němečtí projektanti a úředníci pracující na stavbě dálnice. Na původní obálce číslo 10, na negativu tuší rovněž číslo 10. | | | | sklo | C | L | N | S | Česká republika | |
|
|
|
6BT | 20.30 456 | negativ | Průmyslová výroba - strojírenství - Ohnheiser | F. Ohnheiser et Sohn, Eisen-Blech-und Metallwarenfabrik, Brno | Brno - Královo Pole, Rostislavovo náměstí, firma F. Ohneiser et Sohn, stavba lanovek a pásových dopravníků. Pohyblivé koncové stanoviště lanové dráhy, umístěné na kolejích a napájené elektrickým proudem, sloužící k napínání nosných lan.
U dolního okraje snímku číslo 305. | | 0 | 0 | sklo | C | L | N | V | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 273 | negativ | Průmyslová výroba - strojírenství - První brněnská | První brněnská strojírenská společnost | Brno - Židenice, parcela č. 1/7 - První brněnská strojírenská společnost - kotlárna, velký kondenzátor. Celkový pohled shora. Vpravém dolním rohu snímku číslo 13397. | | 0 | 0 | sklo | C | L | N | V | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 622 | negativ | Architektura městská - Brno | Brno - tzv. dům pro dva mládence | Brno-Staré Brno, Neumannova 554/10, tzv. dům pro dva mládence, přímý pohled na zahradní průčelí vily přes stromovou výsadbou. Bližší záběr než snímek 20.30-621.
Autorem projektu z roku 1930 byl architekt Otto Eisler, stavba byla realizována v roce 1931, drobné úpravy včetně sadových probíhaly do roku 1933.
Bližší popis stavby viz snímek č. 20.30-615. | po 1933 | 0 | 0 | sklo | C | L | N | S | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 625 | negativ | Architektura městská - Brno | Brno - tzv. dům pro dva mládence | Brno-Staré Brno, Neumannova 554/10, tzv. dům pro dva mládence, pohled na roh bočního a zahradního průčelí vily s průběžným balkonem a plastikou světice.
Autorem projektu z roku 1930 byl architekt Otto Eisler, stavba byla realizována v roce 1931, drobné úpravy včetně sadových probíhaly do roku 1933.
Bližší popis stavby viz snímek č. 20.30-615. | po 1933 | 0 | 0 | sklo | C | L | N | S | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 629 b | negativ | Architektura městská - Brno | Brno - tzv. dům pro dva mládence | Brno-Staré Brno, Neumannova 554/10, tzv. dům pro dva mládence, pohled na spodní část bočního průčelí vily s průběžným balkonem a plastikou světice. V popředí kruhová vodní nádrž s vodotryskem a kvetoucí strom.
Autorem projektu z roku 1930 byl architekt Otto Eisler, stavba byla realizována v roce 1931, drobné úpravy včetně sadových probíhaly do roku 1933.
Bližší popis stavby viz snímek č. 20.30-615. | po 1933 | 193 | 0 | sklo | C | L | N | S | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 638 | negativ | Architektura městská - Brno | Brno - tzv. dům pro dva mládence | Brno-Staré Brno, Neumannova 554/10, tzv. dům pro dva mládence, pohled na část zahradního průčelí vily přes zasněžené jehličnany v zahradě. V pozadí vily na ulici Lipová.
Autorem projektu z roku 1930 byl architekt Otto Eisler, stavba byla realizována v roce 1931, drobné úpravy včetně sadových probíhaly do roku 1933.
Bližší popis stavby viz snímek č. 20.30-615. | po 1933 | 0 | 0 | sklo | C | L | N | S | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 641 | negativ | Architektura městská - Brno | Brno - tzv. dům pro dva mládence | Brno-Staré Brno, Neumannova 554/10, tzv. dům pro dva mládence, pohled na zahradní a boční průčelí vily od zasněžené přístupové cesty. Bližší záběr než na snímku 20.30-640.
Autorem projektu z roku 1930 byl architekt Otto Eisler, stavba byla realizována v roce 1931, drobné úpravy včetně sadových probíhaly do roku 1933.
Bližší popis stavby viz snímek č. 20.30-615. | po 1933 | 0 | 0 | sklo | C | L | N | S | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 621 | negativ | Architektura městská - Brno | Brno - tzv. dům pro dva mládence | Brno-Staré Brno, Neumannova 554/10, tzv. dům pro dva mládence, přímý pohled na zahradní průčelí vily se stromovou výsadbou. Viz též snímek 20.30-623.
Autorem projektu z roku 1930 byl architekt Otto Eisler, stavba byla realizována v roce 1931, drobné úpravy včetně sadových probíhaly do roku 1933.
Bližší popis stavby viz snímek č. 20.30-615. | po1933 | 0 | 0 | sklo | C | L | N | S | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 628 | negativ | Architektura městská - Brno | Brno - tzv. dům pro dva mládence | Brno-Staré Brno, Neumannova 554/10, tzv. dům pro dva mládence, pohled na spodní část bočního průčelí vily s průběžným balkonem a plastikou světice. V popředí kruhová vodní nádrž s vodotryskem a kvetoucí strom.
Autorem projektu z roku 1930 byl architekt Otto Eisler, stavba byla realizována v roce 1931, drobné úpravy včetně sadových probíhaly do roku 1933.
Bližší popis stavby viz snímek č. 20.30-615. | po1933 | 0 | 0 | sklo | C | L | N | V | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 154 | negativ | Doprava - dálnice - RAB | Německá dálnice - RAB | Reichsautobahnen - německá protektorátní dálnice, která měla přes území Protektorátu Čechy a Morava spojit polskou Vratislav s Brnem a Vídní. Stavěna v letech 1939-1942, nedokončena. Dřevěné prvky (5 ks) pro tvorbu modelů trasy dálnice. Původně pravděpodobně materiál stavebního ředitelství dálnice sídlícího v Moravské Třebové na Adolf Hitler Platz 1 (dnes náměstí T.G. Masaryka 1). Na původní obálce nápis RAB 110 a datum 1.5.1942. | 1.5.1942 | 1942 | 1942 | sklo | C | L | N | S | Česká republika | Moravská Třebová |
|
|
|
6BT | 20.30 155 | negativ | Doprava - dálnice - RAB | Německá dálnice - RAB | Reichsautobahnen - německá protektorátní dálnice, která měla přes území Protektorátu Čechy a Morava spojit polskou Vratislav s Brnem a Vídní. Stavěna v letech 1939-1942, nedokončena. Dřevěné prvky pro tvorbu modelů trasy dálnice. Původně pravděpodobně materiál stavebního ředitelství dálnice sídlícího v Moravské Třebové na Adolf Hitler Platz 1 (dnes náměstí T.G. Masaryka 1). Na původní obálce nápis RAB 111 a datum 1.5.1942. | 1.5.1942 | 1942 | 1942 | sklo | C | L | N | S | Česká republika | Moravská Třebová |
|
|
|
6BT | 20.30 232 | pozitiv | Průmyslová výroba - strojírenství - První brněnská | První brněnská strojírenská společnost | Brno - městská část Židenice, ulice Olomoucká 7, První brněnská strojírenská společnost - demolice staré kotelny a kovárny, vlevo správní budova. U dolního okraje snímku vlevo číslo 76082, vpravo datum 1.5.1942. | 1.5.1942 | 1942 | 1942 | papír | C | L | N | V | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 207 | pozitiv | Průmyslová výroba - strojírenství - První brněnská | První brněnská strojírenská společnost | Brno - městská část Židenice, ulice Olomoucká 7, První brněnská strojírenská společnost - stavba jeřábové dráhy, sestavování nosné konstrukce, vlevo vzadu sklad modelů.Vlevo dole na snímku číslo 76091, vpravo dole datum 1.5.1942. | 1.5.1942 | 1942 | 1942 | papír | C | L | N | S | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 206 | pozitiv | Průmyslová výroba - strojírenství - První brněnská | První brněnská strojírenská společnost | Brno - městská část Židenice, ulice Olomoucká 7, První brněnská strojírenská společnost - stavba jeřábové dráhy, pohled čelně. Vlevo dole na snímku číslo 76084, vpravo dole datum 1.5.1942. | 1.5.1942 | 1942 | 1942 | papír | C | L | N | S | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 205 | pozitiv | Průmyslová výroba - strojírenství - První brněnská | První brněnská strojírenská společnost | Brno - městská část Židenice, ulice Olomoucká 7, První brněnská strojírenská společnost - stavba jeřábové dráhy, pohled zdola z boku. Vlevo dole na snímku číslo 76086, vpravo dole datum 1.5.1942. | 1.5.1942 | 1942 | 1942 | papír | C | L | N | S | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 204 | pozitiv | Průmyslová výroba - strojírenství - První brněnská | První brněnská strojírenská společnost | Brno - městská část Židenice, ulice Olomoucká 7, První brněnská strojírenská společnost - výstavba jeřábové dráhy, v pozadí kotelna. Vlevo dole na snímku číslo 76087, vpravo dole datum 1.5.1942. | 1.5.1942 | 1942 | 1942 | papír | C | L | N | S | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 190 | negativ | Průmyslová výroba - strojírenství - První brněnská | První brněnská strojírenská společnost | Brno - První brněnská strojírenská společnost (městská část - Židenice, Olomoucká 7, parcela 19/1). Přefocený situační plán továrního areálu, po roce 1905? | 1.pol.20.st. | 1905 | 1945 | sklo | C | L | N | S | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 189 | negativ | Průmyslová výroba - strojírenství - První brněnská | První brněnská strojírenská společnost | Brno - První brněnská strojírenská společnost (městská část - Židenice, Olomoucká 7, parcela 19/1). Přefocený situační plán továrního areálu s vyznačenými novostavbami z let 1873-1905.
Historie První brněnské strojírny začala příchodem Johanna Reiffa (1772 – 1820) a Jakuba Friedricha Schölla (1770 – 1841) z Württemberku do Šlapanic v roce 1814. V roce 1816 založili ve Šlapanicích přádelnu Johann Reiff & Comp. V roce 1818 se k nim připojil Heinrich Alexander Luz, který po Reiffovi smrti v roce 1821 podnik převzal a zaměřil na výrobu parních strojů a to jako první firma v Rakousku-Uhersku. V roce 1836 došlo k přesunu strojírenské výroby na Olomouckou ulici a definitivnímu oddělení strojírny od původní přádelny. Firma nadále fungovala pod názvem “K.k. priv. Maschinenfabrik H. A. Luz, Brünn”. V roce 1852 H. A. Luz zemřel a firmu po něm převzal jeho syn Karl. V letech 1857–1862 došlo díky značnému rozmachu firmy k přistavění kotlárny a slévárny. Podnik byl nejvýznamnějším výrobcem parních strojů v Brně.
V roce 1872 se firma spojila s firmou “Thomas Bracegirdle & Sohn” a vznikla Erste Brünner Maschinen-Fabriks-Gesellschaft. Důsledkem celosvětové krize 1873 byl provoz původní Bracegirdleovy továrny byl úplně zrušen a její výroba byla přesunuta na ulici Olomoucká. Došlo také k redukci výrobního sortimentu – výroba strojů pro textilní průmysl byla zcela zastavena.
V roce 1902 se firma spojila se strojírnou Friedricha Wanniecka, nacházející se na ulici Trnitá. První brněnská strojírenská byla na počátku 20. století považována za jednu z nejvýznamnějších strojíren Rakouska-Uherska, před první světovou válkou zaměstnávala téměř 1500 zaměstnanců.
Po 1. světové válce se První brněnská strojírenská stala akciovou společností a sloučila se se společnostmi Brand a Lhullier. Od roku 1926 byl generálním ředitelem firmy Anton Hödl, rodák z Innsbrucku, který vedl společnost až do roku 1945. V letech 1929-1930 byla výroba v bývalé Vaňkovce na ulici Trnitá úplně zrušena a tamější sortiment byl vyráběn v provoze na ulici Olomoucká. Areál byl proto rozšířen o novou halu, která zasahovala až na ulici Táborská. Výroba byla v tomto období zaměřena na vysokotlaké parní kotle a turbíny a stroje pro cukrovarnický a keramický průmysl. Firma zaměstnávala 2000 lidí. Během druhé světové války byla firma začleněna do koncernu Hermann Göring Werke a v dubnu 1945 vybombardována. 27. 12. 1945 byla První brněnská znárodněna a začleněna pod národní podnik První brněnská a Královopolská strojírna. V roce 1950 se oddělila Královopolská strojírna a nově vzniklá společnost nese název První brněnská strojírna, závody Klementa Gottwalda, n. p. Vedle brněnského provozu byly založeny pobočné závody v Tlmačích, Velké Bíteši a Třebíči, později i v Mikulově a Oslavanech.
Po změnách v r. 1989 prošla společnost hlubokou restrukturalizací. V r. 1993 byl založen společný podnik s nadnárodním koncernem Asea Brown Boveri, který nesl jméno ABB První brněnská strojírna a který byl v dalších letech, již bez účasti První brněnské strojírny postupně rozdělen dle výrobního zaměření a jeho jednotlivé části přešly do rukou nových majitelů. Dnes jsou tyto závody v majetku společností Siemens, Alstom a Austrian Energy.
Tradiční značku, jejímž držitelem je První brněnská strojírna a.s., nesou na základě zvláštních dohod také První brněnská strojírna Třebíč, a.s. a První brněnská strojírna Velká Bíteš, a.s., které jsou dnes zcela samostatnými akciovými společnostmi. | 1.pol.20.st. | 0 | 0 | sklo | C | L | | V | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 188 | negativ | Průmyslová výroba - strojírenství - První brněnská | První brněnská strojírenská společnost | Brno - První brněnská strojírenská společnost (městká část - Židenice, Olomoucká 7, parcela 19/1). Přefocený situační plán továrního areálu s vyznačenými novostavbami z let 1873-1900.
Historie První brněnské strojírny začala příchodem Johanna Reiffa (1772 – 1820) a Jakuba Friedricha Schölla (1770 – 1841) z Württemberku do Šlapanic v roce 1814. V roce 1816 založili ve Šlapanicích přádelnu Johann Reiff & Comp. V roce 1818 se k nim připojil Heinrich Alexander Luz, který po Reiffovi smrti v roce 1821 podnik převzal a zaměřil na výrobu parních strojů a to jako první firma v Rakousku-Uhersku. V roce 1836 došlo k přesunu strojírenské výroby na Olomouckou ulici a definitivnímu oddělení strojírny od původní přádelny. Firma nadále fungovala pod názvem “K.k. priv. Maschinenfabrik H. A. Luz, Brünn”. V roce 1852 H. A. Luz zemřel a firmu po něm převzal jeho syn Karl. V letech 1857–1862 došlo díky značnému rozmachu firmy k přistavění kotlárny a slévárny. Podnik byl nejvýznamnějším výrobcem parních strojů v Brně.
V roce 1872 se firma spojila s firmou “Thomas Bracegirdle & Sohn” a vznikla Erste Brünner Maschinen-Fabriks-Gesellschaft. Důsledkem celosvětové krize 1873 byl provoz původní Bracegirdleovy továrny byl úplně zrušen a její výroba byla přesunuta na ulici Olomoucká. Došlo také k redukci výrobního sortimentu – výroba strojů pro textilní průmysl byla zcela zastavena.
V roce 1902 se firma spojila se strojírnou Friedricha Wanniecka, nacházející se na ulici Trnitá. První brněnská strojírenská byla na počátku 20. století považována za jednu z nejvýznamnějších strojíren Rakouska-Uherska, před první světovou válkou zaměstnávala téměř 1500 zaměstnanců.
Po 1. světové válce se První brněnská strojírenská stala akciovou společností a sloučila se se společnostmi Brand a Lhullier. Od roku 1926 byl generálním ředitelem firmy Anton Hödl, rodák z Innsbrucku, který vedl společnost až do roku 1945. V letech 1929-1930 byla výroba v bývalé Vaňkovce na ulici Trnitá úplně zrušena a tamější sortiment byl vyráběn v provoze na ulici Olomoucká. Areál byl proto rozšířen o novou halu, která zasahovala až na ulici Táborská. Výroba byla v tomto období zaměřena na vysokotlaké parní kotle a turbíny a stroje pro cukrovarnický a keramický průmysl. Firma zaměstnávala 2000 lidí. Během druhé světové války byla firma začleněna do koncernu Hermann Göring Werke a v dubnu 1945 vybombardována. 27. 12. 1945 byla První brněnská znárodněna a začleněna pod národní podnik První brněnská a Královopolská strojírna. V roce 1950 se oddělila Královopolská strojírna a nově vzniklá společnost nese název První brněnská strojírna, závody Klementa Gottwalda, n. p. Vedle brněnského provozu byly založeny pobočné závody v Tlmačích, Velké Bíteši a Třebíči, později i v Mikulově a Oslavanech.
Po změnách v r. 1989 prošla společnost hlubokou restrukturalizací. V r. 1993 byl založen společný podnik s nadnárodním koncernem Asea Brown Boveri, který nesl jméno ABB První brněnská strojírna a který byl v dalších letech, již bez účasti První brněnské strojírny postupně rozdělen dle výrobního zaměření a jeho jednotlivé části přešly do rukou nových majitelů. Dnes jsou tyto závody v majetku společností Siemens, Alstom a Austrian Energy.
Tradiční značku, jejímž držitelem je První brněnská strojírna a.s., nesou na základě zvláštních dohod také První brněnská strojírna Třebíč, a.s. a První brněnská strojírna Velká Bíteš, a.s., které jsou dnes zcela samostatnými akciovými společnostmi. | 1.pol.20.st. | 0 | 0 | sklo | C | L | | V | Česká republika | Brno |
|
|
Označení/odznačení všech záznamů na stránce |