| | Správce | Inventární číslo | Předmět | Téma | Název | Popis | Datum vzniku | Rok od | Rok do | Materiál | Barva | Povrch | Adjustace | Orientace | Území | Lokalita | |
|
|
6BT | 20.30 713 | negativ | Architektura městská | Vila Margot Rösslerové | Broumov, Masarykova 246, přestavba nájemního domu na vilu Margot Rösslerové v letech 1933-1934 podle Heinricha Fanty, jídelna v 1. patře, pohled od vstupu do salonu. Viz též snímky 20.30-712, 714.
Ve středu místnosti rozkládací jídelní stůl s židlemi čalouněnými kůží. Nad stolem historizující lustr, vlevo mezi francouzskými okny tělesa ústředního topení s mramorovou římsou a ozdobnou mříží. Vzadu dvě zajímavě řešené bufetové skříňky, jejichž horní prosklená část je zapuštěná do stěny. | po 1934 | 0 | 0 | film | C | L | N | S | Česká republika | Broumov |
|
|
|
6BT | 20.30 714 | negativ | Architektura městská | Vila Margot Rösslerové | Broumov, Masarykova 246, přestavba nájemního domu na vilu Margot Rösslerové v letech 1933-1934 podle Heinricha Fanty, jídelna v 1. patře, pohled na těleso ústředního topení mezi dvěma francouzskými okny. Viz též snímky 20.30-712, 713.
Krycí mřížka topení a nástěnné svítidlo nad ním jsou inspirovány stylem Art Deco a Wiener Werkstätte. | po 1934 | 0 | 0 | sklo | C | L | N | V | Česká republika | Broumov |
|
|
|
6BT | 20.30 715 | negativ | Architektura městská | Vila Margot Rösslerové | Broumov, Masarykova 246, přestavba nájemního domu na vilu Margot Rösslerové v letech 1933-1934 podle Heinricha Fanty, salon v 1. patře, zařízený v duchu historizmu. | po 1934 | 0 | 0 | film | C | L | N | S | Česká republika | Broumov |
|
|
|
6BT | 20.30 716 | negativ | Architektura městská | Vila Margot Rösslerové | Broumov, Masarykova 246, přestavba nájemního domu na vilu Margot Rösslerové v letech 1933-1934 podle Heinricha Fanty, pánský pokoj-pracovna v 1. patře. Viz snímek 20.30-717.
Funkcionalistický interiér, volný i vestavěný mobiliář s výraznou kresbou dýhy, celočalouněná nizká křesla, upsacího stolu křesla patrně německé provenience. | po 1934 | 0 | 0 | film | C | L | N | S | Česká republika | Broumov |
|
|
|
6BT | 20.30 717 | negativ | Architektura městská | Vila Margot Rösslerové | Broumov, Masarykova 246, přestavba nájemního domu na vilu Margot Rösslerové v letech 1933-1934 podle Heinricha Fanty, pánský pokoj-pracovna v 1. patře. Viz snímek 20.30-716.
Funkcionalistický interiér, volný i vestavěný mobiliář s výraznou kresbou dýhy, celočalouněná nizká křesla, upsacího stolu křesla patrně německé provenience. | po 1934 | 0 | 0 | film | C | L | N | S | Česká republika | Broumov |
|
|
|
6BT | 20.30 718 | negativ | Architektura městská | Hotel Avion | Brno, Česká 150/20, půdorysy hotelu Miroslava Kosteleckého Avion od Bohuslava Fuchse z let 1926-1927.
Jedná se o reprodukci z publikace: Rossmann, Zdeněk (red.). Architekt Bohuslav Fuchs, 1919.1929. přehled architektovy tvorby za 10 let. Bale (Švýc.) 1930. | kolem 1929 | 0 | 0 | sklo | C | L | N | V | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 719 | negativ | Architektura městská | Kavárna Muzeum | Brno, Moravské (dř. Lažanského) náměstí 690/15, interiér kavárny Muzeum provozovatele Jindřicha Ševčíka. Hlavní kavárenský sál ve zvýšeném přízemí.
Budova byla postavena jako novogotický palác pro továrníka Johanna Berglera podle návrhu vídeňského architekta Heinricha von Ferstela. V roce 1888 ji August Prokop upravil pro nového majitele Edmunda Bochnera von Stražisko a v témže roce sem své působiště přenesl z Lidické ulice kavárník Otto Biber. V roce 1928 došlo k moderním úpravám interiéru firmou Jana Vaňka a v roce 1934 pak k další modifikaci podle Bohuslava Fuchse. Ten zachoval Vaňkův mobiliář, podstatné změny nasataly u osvětlovacích těles, velkoplošných oken, čalounění sedacích lavic a závěsů. | po 1935 | 0 | 0 | sklo | C | L | N | S | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 720 | negativ | Architektura městská | Kavárna Muzeum | Brno, Moravské (dř. Lažanského) náměstí 690/15, interiér kavárny Muzeum provozovatele Jindřicha Ševčíka. Hlavní kavárenský sál ve zvýšeném přízemí, s částí provozu v parteru galerie. U schodiště chladící boxy pro zákusky a dorty.
Podrobnější popis viz snímek 20.30-719. | po 1935 | 0 | 0 | sklo | C | L | N | V | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 721 | negativ | Architektura městská | Kavárna Muzeum | Brno, Moravské (dř. Lažanského) náměstí 690/15, interiér kavárny Muzeum provozovatele Jindřicha Ševčíka. Hlavní kavárenský sál ve zvýšeném přízemí, pohled od schodiště ke galerii.
Podrobnější popis viz snímek 20.30-719. | po 1935 | 0 | 0 | sklo | C | L | N | V | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 722 b | negativ | Architektura městská | Kavárna Muzeum | Brno, Moravské (dř. Lažanského) náměstí 690/15, interiér kavárny Muzeum provozovatele Jindřicha Ševčíka. Hlavní kavárenský sál ve zvýšeném přízemí, detail části provozu pod galerií.
Podrobnější popis viz snímek 20.30-719. | po 1935 | 0 | 0 | sklo | C | L | N | V | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 723 | negativ | Architektura lázeňská | Koupaliště Zelená žába | Slovensko, Trenčianské Teplice, Horské koupaliště Zelená žába. Pohled na přístup ke dvěma poschodím převlékacích kabinek, v pozadí budova zázemí. Viz též snímek 20.30-724.
Tento projekt vypracoval Bohuslav Fuchs pro soutěž, vyhlášenou ředitelem lázní Trenčianské Teplice Janem Topinkou v roce 1935. Zvolil tehdy netradiční zasazení nového koupaliště do starého kamenolomu blízko horského pramene Zelená žaba. V návrhu opouští přísně geometrický funkcionalismus a používá křivky a to i v půdorysu, který podřizuje splynutí stavby s okolím. Stavba realizovaná v roce 1937 zahrnovala betonový bazén s nočním osvětlením, pro jehož údržbu byla kolem bazénu vybudována podzemní chodba. Součástí koupaliště byla také budova zázemí, kde byli k dispozici vinárna, kavárna a restaurace s výsuvnými skleněnými stěnami. | po 1937 | 0 | 0 | film | C | L | N | V | Slovenská republika | Trenčianské Teplice |
|
|
|
6BT | 20.30 724 | negativ | Architektura lázeňská | Koupaliště Zelená žába | Slovensko, Trenčianské Teplice, Horské koupaliště Zelená žába podle projektu Bohuslava Fuchse z roku 1935. Pohled přes betonový bazén s nočním osvětlením k budově zázemí s vinárnou, kavárnou a restaurací. Za terasou hlavní budovy je vidět mírný oblouk dvou poschodí s převlékacími kabinkami. Viz též snímek 20.30-723. | po 1937 | 0 | 0 | film | C | L | N | S | Slovenská republika | Trenčianské Teplice |
|
|
|
6BT | 20.30 725 | negativ | Bytové doplňky | Magazín aka | Brno, Veselá 4, prodejna firmy Magazín AKA, pohled do výlohy u vstupních dveří.
Rodinnou firmu AKA, zaměřenou na výrobu designových bytových doplňků, založil v roce 1932 architekt Bohuslav Fuchs se svým bratrem Augustinem, manželkou Drahomírou (roz. Střelcovou), která se věnovala návrhům textilních vzorů, a švagrem. Tuto činnost musel ukončit v únoru 1948.
13.-28. února 1938 uskutečnila firma AKA v Klubu výtvarných umělců Aleš na Žerotínově náměstí v Brně ve spolupráci s architektem Františkem Kalivodou výstavu finského nábytku Alvara Aalta (první stohovatelné židle, lamelová křesla atd.) | po 1932 | 0 | 0 | film | C | L | N | S | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 777 | negativ | Architektura městská - Brno | Obchodní a nájemní dům | Brno, Cejl 474/4, Cejl 159/6 a Vlhká 159/2, Vlhká 160/4, Vlhká 162/6. Nájemní a obchodní dům pro podnikatele Maxe Löw Beera a J. Riemera podle návrhu architekta Otto Eislera, realizovaný v letech 1935-1936. Průčelí domu z ulice Vlhká. Viz též snímek 20.-30-674a,b, 778 až 780.
Bližší popis stavby u snímku 20.30-674a. | po 1936 | 0 | 0 | sklo | C | L | N | V | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 778 | negativ | Architektura městská - Brno | Obchodní a nájemní dům | Brno, Cejl 474/4, Cejl 159/6 a Vlhká 159/2, Vlhká 160/4, Vlhká 162/6. Nájemní a obchodní dům pro podnikatele Maxe Löw Beera a J. Riemera podle návrhu architekta Otto Eislera, realizovaný v letech 1935-1936. Průčelí domu z ulice Vlhká. Viz též snímky 20.30-777, 779 a 780.
Bližší popis stavby u snímku 20.30-674a. | po 1936 | 0 | 0 | sklo | C | L | N | S | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 779 | negativ | Architektura městská - Brno | Obchodní a nájemní dům | Brno, Cejl 474/4, Cejl 159/6 a Vlhká 159/2, Vlhká 160/4, Vlhká 162/6. Nájemní a obchodní dům pro podnikatele Maxe Löw Beera a J. Riemera podle návrhu architekta Otto Eislera, realizovaný v letech 1935-1936. Pohled na nároží, viz též snímek 20.30-676 a 780.
Pro podnikatele Maxe Löw-Beera aj. Riemera vznikl v roce 1936 nájemní dům s obchody na rohu ulic Cejl a Vlhká, jehož autorství je přisuzováno Otto Eislerovi. Dům je výrazně horizontálně členěn vystupujícími okenními římsami, jejichž tmavý nátěr původně kontrastoval se světlou omítkou. Dojem pásových oken je docílen světlým opaxitovým obkladem fasády v okenních řadách. Zadní průčelí je funkčně doplněno balkony a lodžiemi. V interiéru je dodnes zachováno subtilní zábradlí schodiště tvořené ohýbanými ocelovými trubkami. | po 1936 | 0 | 0 | sklo | C | L | N | S | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 780 | negativ | Architektura městská - Brno | Obchodní a nájemní dům | Brno, Cejl 474/4, Cejl 159/6 a Vlhká 159/2, Vlhká 160/4, Vlhká 162/6. Nájemní a obchodní dům pro podnikatele Maxe Löw Beera a J. Riemera podle návrhu architekta Otto Eislera, realizovaný v letech 1935-1936. Pohled na nároží, viz též snímek 20.30-676 a 779.
Bližší popis stavby u snímku 20.30-674a. | po 1936 | 0 | 0 | sklo | C | L | N | S | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 781 | negativ | Architektura městská - Brno | Nájemní dům | Brno-Pisárky, Kamenomlýnská 133/14, nájemní dům pro Leopolda Bluma z roku 1937 podle návrhu architekta Otto Eislera. Vstupní průčelí.
Bližší popis stavby viz snímek 20.30-683. | po 1937 | 0 | 0 | sklo | C | L | N | S | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 782 | negativ | Architektura městská - Brno | Nájemní dům | Brno, Mlýnská 316/25, nájemní dům pro tehdy ještě nezletilou dceru Alfreda a Herminy Stiassny, Susanne. Podle projektu architekta Otto Eislera z roku 1934. Pohled na vstup na nároží ulic Mlýnská a Štěpánská. | 1934 | 0 | 0 | sklo | C | L | N | V | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 783 | negativ | Architektura městská - Brno | Most přes Svratku | Brno-Pisárky, jez s pěší lávkou přes řeku Svratku u Kamenného mlýna. Postaveno v letních měsících roku 1926 podle návrhu architekta jaroslava Grunta z roku 1925. Celkový pohled.
Elegantní forma tohoto mostu pro pěší byla výsledkem důmyslného konstrukčního systému. Na jejím vzniku se podíleli pracovníci oddělení vodních staveb Zemské správy politické inženýři Lossmann, Světelský a Lang. Jaroslav Grunt byl pověřen vypracováním architektonického řešení. Stavba byla tvořena 36 metrů dlouhým jezem a elektricky řízenou uzavíratelnou propustí. Přes jez vedla lávka pro pěší nesená jediným železobetonovým obloukem o vzepětí 3,4 metru. Lávka spojovala městskou část Kamenný mlýn s Jundrovem. Most byl zničen v dubnu 1945 ustupující německou armádou. | 1926 | 0 | 0 | sklo | C | L | N | S | Česká republika | Brno |
|
|
Označení/odznačení všech záznamů na stránce |