| | Správce | Inventární číslo | Předmět | Téma | Název | Popis | Datum vzniku | Rok od | Rok do | Materiál | Barva | Povrch | Adjustace | Orientace | Území | Lokalita | |
|
|
6BT | 20.30 179 | negativ | Průmyslová výroba - strojírenství - Vaňkovka Brno | Vaňkovka Brno | Brno -Vaňkovka, továrna na stroje. Přefocený plán továrního areálu, novostavby z let 1866-1871. Kolem dvora a soustružnické dílny zanesena jména majitelů přiléhajících pozemků a také jména ulic. Železniční dráha vyznačena jako státní.
Friedrich Wannieck (18. 7. 1838 Brno – 21. 4. 1919 Merano) byl moravský podnikatel a politik německé národnosti.
Pocházel z brněnské soukenické rodiny. Vystudoval polytechniku ve Vídni a Karlsruhe a v roce 1865 začal podnikat ve strojírenství. Spolu s Philipem Jellinkem založil v Brně na ulici Trnitá č.19 a 21 menší továrnu sestávající ze slévárny, kuplovny, hnacího parního stroje, kotelny a montážních dílen. Začátkem roku 1867 zahájili sériovou výrobu difuzérů a také jejich vývoz do zahraničí (zejména v upravené formě pro cukrovou třtinu). Po odchodu Philipa Jellinka do Ruska koncem roku 1868 se stal Friedrich Wannieck jediným vlastníkem továrny, která pod jeho vedením prosperovala celých 20 let. V r. 1887 v ní pracovalo 250 dělníků.
V březnu 1888 nastoupil do Vaňkovky nový technický ředitel Edmund Gams, dosud zaměstnaný u švýcarské firmy bratří Sulzerů ve Winterthuru. Za dva měsíce byla sepsána mezi oběma firmami dohoda, podle níž získal Wannieck právo k výrobě parních strojů Sulzerova typu. V letech 1888-1889 byla postavena administrativně správní budova při ulici Zvonařka, sklad, nový tovární komín vysoký 36 m (tehdy nejvyšší v Brně), zahájena stavba nové kotelny a zakoupeny sousední pozemky pro vybudování železniční vlečky. V roce 1890 vznikla se švýcarskou firmou bratří Sulzerů komanditní společnost.
Získané prostředky byly v letech 1890-91 použity ke stavbě montážní haly, nové slévárny a vybudování vlečky. V r. 1896 došlo k rozšíření slévárny o severní přístavbu a parní stroje typu Sulzer byly vyráběny už jen ve Wannieckově závodě. Dodávány byly především do zemí rakouskouherské monarchie a do Německa. V r. 1897 se vzdal pro nemoc svého místa Edmund Gams a technické vedení firmy převzal vrchní inženýr Kliment. Dvaašedesátiletý Friedrich Wannieck již také nechtěl dále vést rostoucí podnik a netroufal si ho řídit ani jeho syn Friedrich Oskar.
V letech 1901-1902 tedy proběhla fúze Vaňkovky s První brněnskou strojírnou (PBS). Ztrátu samostatnosti vynahradil závodu perspektivní výrobní program. Ředitelé PBS Ludwig Augustin Lohnstein a Augustin Hnevkovsky Vaňkovku rozšířili a zahájili zde výrobu parních turbín podle právě získané licence od anglické firmy Parsons. V období 1903 až 1929 bylo ve Vaňkovce vyrobeno celkem 722 turbín a více než polovina byla exportována do zemí východní Evropy a na Balkán. V letech 1929-1930 proběhl přesun výroby z Vaňkovky do areálu PBS na Olomoucké ulici, areál Vaňkovky byl uzavřen a v r. 1936 prodán České zbrojovce Brno.
Pro své zaměstnance zařídil F. Wannieck sociální podporu v nezaměstnanosti a nemocenskou, vystavěl také byty pro invalidy pracující v jeho továrně. Jedná se o čtyři dosud stojící dvojdomky ve Viniční ulici v Brně-Židenicích, označované jako Wannieckova kolonie či Friedrichs-Ruhe.
Zajímal se o projekt kulturního domu pro německy mluvící obyvatelstvo Brna a podporoval jeho stavbu.
V letech 1894-97 byl poslancem Říšské rady, kde reprezentoval městskou kurii, obvod Brno. Politicky byl stoupencem německých liberálů.
V roce 1903 se přestěhoval do Mnichova a později do severoitalského Merana, kde také zemřel. Pohřben je ale v Mnichově.
V r. 2000 získalo areál Vaňkovky do svého vlastnictví město Brno a vložilo jej do společnosti JIŽNÍ CENTRUM BRNO, a.s. Dochází k demolici části areálu modelárny, slévárny a jádrovny a k rekonstrukci bývalé montážní haly strojírny a administrativní budovy.V srpnu 2005 uzavřela společnost JIŽNÍ CENTRUM BRNO, a.s. smlouvu o pronájmu rekonstruované strojírny pro galerii moderního umění s firmou Mediagate. Prostředky na náročnou revitalizaci obou historicky cenných objektů získala společnost JIŽNÍ CENTRUM BRNO, a.s. prodejem západní časti areálu společnosti ECE, která tyto pozemky využila pro výstavbu společenského a nákupního centra Galerie Vaňkovka. Slavnostního otevření Wannieck Gallery v březnu 2006 se zúčastnil i prapravnuk Friedricha Wanniecka Wolfgang Wannieck, který do Brna přivezl z Mnichova rodinný portrét svého předka a věnoval ho nové galerii. | 20. Stol. | 0 | 0 | sklo | C | L | | V | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 276 | negativ | Průmyslová výroba - strojírenství - První brněnská | První brněnská strojírenská společnost | Brno - První brněnská strojírenská společnost - osm společně přefocených pozitivů - dvě pohlednice (město a ozdravovna) a šest výrobků PBS - turbiny a rotory. Na původních pozitivech jsou v levém dolním rohu čísla 1168, 1151, 1143, 1109b a 1074, jeden snímek je bez čísla. Pozitivy jsou aranžované jako podklad pro reklamu. | 1.pol.20.st. | 0 | 0 | film | C | L | N | S | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 266 | negativ | Průmyslová výroba - strojírenství - První brněnská | První brněnská strojírenská společnost | Brno - První brněnská strojírenská společnost - desintegrátor slévárenského písku, pohon pomocí plochého řemene. Celkový pohled šikmo zboku, vlevo dole číslo 117b. Na původní obálce číslo 117 a T.B.S. | 1.pol.20.st. | 0 | 0 | sklo | C | L | N | V | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 169 | negativ | Průmyslová výroba - strojírenství - Vaňkovka Brno | Vaňkovka Brno | Brno -Vaňkovka, továrna na stroje. Propagační tiskovina firmy, vydaná pro světovou výstavu ve Vídni 1873, obsahuje kresbu ležatého jednoválcového parního stroje s Corlissovými šoupátky a text:
Wiener Welt-Ausstellung 1873 - Fortschriftts-Medaille
Friedrich Wannieck
empfiehlt seine
Eisengiesserei und Maschinen-Fabrik in Brünn
als Specialist zur Lieferung von Dampfmaschinen als Betriebsmaschinen jedes Systems, jeder Grösse, Förder-Maschinen, Pumpen-Anlagen, Wasserhaltungs-Maschinen u.s.w.
Corliss-Dampfmaschine. Patent Wannieck - Köppner (+ kresba stroje).
Leták je přefocen.
Friedrich Wannieck (18. 7. 1838 Brno – 21. 4. 1919 Merano) byl moravský podnikatel a politik německé národnosti.
Pocházel z brněnské soukenické rodiny. Vystudoval polytechniku ve Vídni a Karlsruhe a v roce 1865 začal podnikat ve strojírenství. Spolu s Philipem Jellinkem založil v Brně na ulici Trnitá č.19 a 21 menší továrnu sestávající ze slévárny, kuplovny, hnacího parního stroje, kotelny a montážních dílen. Začátkem roku 1867 zahájili sériovou výrobu difuzérů a také jejich vývoz do zahraničí (zejména v upravené formě pro cukrovou třtinu). Po odchodu Philipa Jellinka do Ruska koncem roku 1868 se stal Friedrich Wannieck jediným vlastníkem továrny, která pod jeho vedením prosperovala celých 20 let. V r. 1887 v ní pracovalo 250 dělníků.
V březnu 1888 nastoupil do Vaňkovky nový technický ředitel Edmund Gams, dosud zaměstnaný u švýcarské firmy bratří Sulzerů ve Winterthuru. Za dva měsíce byla sepsána mezi oběma firmami dohoda, podle níž získal Wannieck právo k výrobě parních strojů Sulzerova typu. V letech 1888-1889 byla postavena administrativně správní budova při ulici Zvonařka, sklad, nový tovární komín vysoký 36 m (tehdy nejvyšší v Brně), zahájena stavba nové kotelny a zakoupeny sousední pozemky pro vybudování železniční vlečky. V roce 1890 vznikla se švýcarskou firmou bratří Sulzerů komanditní společnost.
Získané prostředky byly v letech 1890-91 použity ke stavbě montážní haly, nové slévárny a vybudování vlečky. V r. 1896 došlo k rozšíření slévárny o severní přístavbu a parní stroje typu Sulzer byly vyráběny už jen ve Wannieckově závodě. Dodávány byly především do zemí rakouskouherské monarchie a do Německa. V r. 1897 se vzdal pro nemoc svého místa Edmund Gams a technické vedení firmy převzal vrchní inženýr Kliment. Dvaašedesátiletý Friedrich Wannieck již také nechtěl dále vést rostoucí podnik a netroufal si ho řídit ani jeho syn Friedrich Oskar.
V letech 1901-1902 tedy proběhla fúze Vaňkovky s První brněnskou strojírnou (PBS). Ztrátu samostatnosti vynahradil závodu perspektivní výrobní program. Ředitelé PBS Ludwig Augustin Lohnstein a Augustin Hnevkovsky Vaňkovku rozšířili a zahájili zde výrobu parních turbín podle právě získané licence od anglické firmy Parsons. V období 1903 až 1929 bylo ve Vaňkovce vyrobeno celkem 722 turbín a více než polovina byla exportována do zemí východní Evropy a na Balkán. V letech 1929-1930 proběhl přesun výroby z Vaňkovky do areálu PBS na Olomoucké ulici, areál Vaňkovky byl uzavřen a v r. 1936 prodán České zbrojovce Brno.
Pro své zaměstnance zařídil F. Wannieck sociální podporu v nezaměstnanosti a nemocenskou, vystavěl také byty pro invalidy pracující v jeho továrně. Jedná se o čtyři dosud stojící dvojdomky ve Viniční ulici v Brně-Židenicích, označované jako Wannieckova kolonie či Friedrichs-Ruhe.
Zajímal se o projekt kulturního domu pro německy mluvící obyvatelstvo Brna a podporoval jeho stavbu.
V letech 1894-97 byl poslancem Říšské rady, kde reprezentoval městskou kurii, obvod Brno. Politicky byl stoupencem německých liberálů.
V roce 1903 se přestěhoval do Mnichova a později do severoitalského Merana, kde také zemřel. Pohřben je ale v Mnichově.
V r. 2000 získalo areál Vaňkovky do svého vlastnictví město Brno a vložilo jej do společnosti JIŽNÍ CENTRUM BRNO, a.s. Dochází k demolici části areálu modelárny, slévárny a jádrovny a k rekonstrukci bývalé montážní haly strojírny a administrativní budovy.V srpnu 2005 uzavřela společnost JIŽNÍ CENTRUM BRNO, a.s. smlouvu o pronájmu rekonstruované strojírny pro galerii moderního umění s firmou Mediagate. Prostředky na náročnou revitalizaci obou historicky cenných objektů získala společnost JIŽNÍ CENTRUM BRNO, a.s. prodejem západní časti areálu společnosti ECE, která tyto pozemky využila pro výstavbu společenského a nákupního centra Galerie Vaňkovka. Slavnostního otevření Wannieck Gallery v březnu 2006 se zúčastnil i prapravnuk Friedricha Wanniecka Wolfgang Wannieck, který do Brna přivezl z Mnichova rodinný portrét svého předka a věnoval ho nové galerii. | 20. Stol. | 0 | 0 | sklo | C | L | | V | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 178 | negativ | Průmyslová výroba - strojírenství - Vaňkovka Brno | Vaňkovka Brno | Brno -Vaňkovka, továrna na stroje. Přefocený plán továrního areálu, stav k roku 1866, kolem dvora a soustružnické dílny louky, brněnsko-rosická železniční dráha vyznačena jako soukromá.
Friedrich Wannieck (18. 7. 1838 Brno – 21. 4. 1919 Merano) byl moravský podnikatel a politik německé národnosti.
Pocházel z brněnské soukenické rodiny. Vystudoval polytechniku ve Vídni a Karlsruhe a v roce 1865 začal podnikat ve strojírenství. Spolu s Philipem Jellinkem založil v Brně na ulici Trnitá č.19 a 21 menší továrnu sestávající ze slévárny, kuplovny, hnacího parního stroje, kotelny a montážních dílen. Začátkem roku 1867 zahájili sériovou výrobu difuzérů a také jejich vývoz do zahraničí (zejména v upravené formě pro cukrovou třtinu). Po odchodu Philipa Jellinka do Ruska koncem roku 1868 se stal Friedrich Wannieck jediným vlastníkem továrny, která pod jeho vedením prosperovala celých 20 let. V r. 1887 v ní pracovalo 250 dělníků.
V březnu 1888 nastoupil do Vaňkovky nový technický ředitel Edmund Gams, dosud zaměstnaný u švýcarské firmy bratří Sulzerů ve Winterthuru. Za dva měsíce byla sepsána mezi oběma firmami dohoda, podle níž získal Wannieck právo k výrobě parních strojů Sulzerova typu. V letech 1888-1889 byla postavena administrativně správní budova při ulici Zvonařka, sklad, nový tovární komín vysoký 36 m (tehdy nejvyšší v Brně), zahájena stavba nové kotelny a zakoupeny sousední pozemky pro vybudování železniční vlečky. V roce 1890 vznikla se švýcarskou firmou bratří Sulzerů komanditní společnost.
Získané prostředky byly v letech 1890-91 použity ke stavbě montážní haly, nové slévárny a vybudování vlečky. V r. 1896 došlo k rozšíření slévárny o severní přístavbu a parní stroje typu Sulzer byly vyráběny už jen ve Wannieckově závodě. Dodávány byly především do zemí rakouskouherské monarchie a do Německa. V r. 1897 se vzdal pro nemoc svého místa Edmund Gams a technické vedení firmy převzal vrchní inženýr Kliment. Dvaašedesátiletý Friedrich Wannieck již také nechtěl dále vést rostoucí podnik a netroufal si ho řídit ani jeho syn Friedrich Oskar.
V letech 1901-1902 tedy proběhla fúze Vaňkovky s První brněnskou strojírnou (PBS). Ztrátu samostatnosti vynahradil závodu perspektivní výrobní program. Ředitelé PBS Ludwig Augustin Lohnstein a Augustin Hnevkovsky Vaňkovku rozšířili a zahájili zde výrobu parních turbín podle právě získané licence od anglické firmy Parsons. V období 1903 až 1929 bylo ve Vaňkovce vyrobeno celkem 722 turbín a více než polovina byla exportována do zemí východní Evropy a na Balkán. V letech 1929-1930 proběhl přesun výroby z Vaňkovky do areálu PBS na Olomoucké ulici, areál Vaňkovky byl uzavřen a v r. 1936 prodán České zbrojovce Brno.
Pro své zaměstnance zařídil F. Wannieck sociální podporu v nezaměstnanosti a nemocenskou, vystavěl také byty pro invalidy pracující v jeho továrně. Jedná se o čtyři dosud stojící dvojdomky ve Viniční ulici v Brně-Židenicích, označované jako Wannieckova kolonie či Friedrichs-Ruhe.
Zajímal se o projekt kulturního domu pro německy mluvící obyvatelstvo Brna a podporoval jeho stavbu.
V letech 1894-97 byl poslancem Říšské rady, kde reprezentoval městskou kurii, obvod Brno. Politicky byl stoupencem německých liberálů.
V roce 1903 se přestěhoval do Mnichova a později do severoitalského Merana, kde také zemřel. Pohřben je ale v Mnichově.
V r. 2000 získalo areál Vaňkovky do svého vlastnictví město Brno a vložilo jej do společnosti JIŽNÍ CENTRUM BRNO, a.s. Dochází k demolici části areálu modelárny, slévárny a jádrovny a k rekonstrukci bývalé montážní haly strojírny a administrativní budovy.V srpnu 2005 uzavřela společnost JIŽNÍ CENTRUM BRNO, a.s. smlouvu o pronájmu rekonstruované strojírny pro galerii moderního umění s firmou Mediagate. Prostředky na náročnou revitalizaci obou historicky cenných objektů získala společnost JIŽNÍ CENTRUM BRNO, a.s. prodejem západní časti areálu společnosti ECE, která tyto pozemky využila pro výstavbu společenského a nákupního centra Galerie Vaňkovka. Slavnostního otevření Wannieck Gallery v březnu 2006 se zúčastnil i prapravnuk Friedricha Wanniecka Wolfgang Wannieck, který do Brna přivezl z Mnichova rodinný portrét svého předka a věnoval ho nové galerii. | 20. Stol. | 0 | 0 | sklo | C | L | | V | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 623 | negativ | Architektura městská - Brno | Brno - tzv. dům pro dva mládence | Brno-Staré Brno, Neumannova 554/10, tzv. dům pro dva mládence, přímý pohled na zahradní průčelí vily se stromovou výsadbou. Viz snímek 20.30-621.
Autorem projektu z roku 1930 byl architekt Otto Eisler, stavba byla realizována v roce 1931, drobné úpravy včetně sadových probíhaly do roku 1933.
Bližší popis stavby viz snímek č. 20.30-615. | po 1933 | 0 | 0 | sklo | C | L | N | S | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 624 | negativ | Architektura městská - Brno | Brno - tzv. dům pro dva mládence | Brno-Staré Brno, Neumannova 554/10, tzv. dům pro dva mládence, pohled přes parkovou úpravu okolí vily, v pozadí zahradní průčelí objektu.
Autorem projektu z roku 1930 byl architekt Otto Eisler, stavba byla realizována v roce 1931, drobné úpravy včetně sadových probíhaly do roku 1933.
Bližší popis stavby viz snímek č. 20.30-615. | po 1933 | 0 | 0 | sklo | C | L | N | S | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 625 | negativ | Architektura městská - Brno | Brno - tzv. dům pro dva mládence | Brno-Staré Brno, Neumannova 554/10, tzv. dům pro dva mládence, pohled na roh bočního a zahradního průčelí vily s průběžným balkonem a plastikou světice.
Autorem projektu z roku 1930 byl architekt Otto Eisler, stavba byla realizována v roce 1931, drobné úpravy včetně sadových probíhaly do roku 1933.
Bližší popis stavby viz snímek č. 20.30-615. | po 1933 | 0 | 0 | sklo | C | L | N | S | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 626 | negativ | Architektura městská - Brno | Brno - tzv. dům pro dva mládence | Brno-Staré Brno, Neumannova 554/10, tzv. dům pro dva mládence, pohled na roh bočního a zahradního průčelí vily s průběžným balkonem a plastikou světice. Bližší záběr než na snímku 20.30-625.
Autorem projektu z roku 1930 byl architekt Otto Eisler, stavba byla realizována v roce 1931, drobné úpravy včetně sadových probíhaly do roku 1933.
Bližší popis stavby viz snímek č. 20.30-615. | po 1933 | 0 | 0 | sklo | C | L | N | S | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 627 | negativ | Architektura městská - Brno | Brno - tzv. dům pro dva mládence | Brno-Staré Brno, Neumannova 554/10, tzv. dům pro dva mládence, pohled na roh bočního a zahradního průčelí vily s průběžným balkonem a plastikou světice. Viz též snímek 20.30-626.
Autorem projektu z roku 1930 byl architekt Otto Eisler, stavba byla realizována v roce 1931, drobné úpravy včetně sadových probíhaly do roku 1933.
Bližší popis stavby viz snímek č. 20.30-615. | po 1933 | 0 | 0 | sklo | C | L | N | S | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 628 | negativ | Architektura městská - Brno | Brno - tzv. dům pro dva mládence | Brno-Staré Brno, Neumannova 554/10, tzv. dům pro dva mládence, pohled na spodní část bočního průčelí vily s průběžným balkonem a plastikou světice. V popředí kruhová vodní nádrž s vodotryskem a kvetoucí strom.
Autorem projektu z roku 1930 byl architekt Otto Eisler, stavba byla realizována v roce 1931, drobné úpravy včetně sadových probíhaly do roku 1933.
Bližší popis stavby viz snímek č. 20.30-615. | po1933 | 0 | 0 | sklo | C | L | N | V | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 629 a | negativ | Architektura městská - Brno | Brno - tzv. dům pro dva mládence | Brno-Staré Brno, Neumannova 554/10, tzv. dům pro dva mládence, pohled na spodní část bočního průčelí vily s průběžným balkonem a plastikou světice. V popředí kruhová vodní nádrž s vodotryskem a kvetoucí strom.
Autorem projektu z roku 1930 byl architekt Otto Eisler, stavba byla realizována v roce 1931, drobné úpravy včetně sadových probíhaly do roku 1933.
Bližší popis stavby viz snímek č. 20.30-615. | po 1933 | 0 | 0 | sklo | C | L | N | S | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 629 b | negativ | Architektura městská - Brno | Brno - tzv. dům pro dva mládence | Brno-Staré Brno, Neumannova 554/10, tzv. dům pro dva mládence, pohled na spodní část bočního průčelí vily s průběžným balkonem a plastikou světice. V popředí kruhová vodní nádrž s vodotryskem a kvetoucí strom.
Autorem projektu z roku 1930 byl architekt Otto Eisler, stavba byla realizována v roce 1931, drobné úpravy včetně sadových probíhaly do roku 1933.
Bližší popis stavby viz snímek č. 20.30-615. | po 1933 | 193 | 0 | sklo | C | L | N | S | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 630 | negativ | Architektura městská - Brno | Brno - tzv. dům pro dva mládence | Brno-Staré Brno, Neumannova 554/10, tzv. dům pro dva mládence, pohled na část zahrady u bočního průčelí vily. V popředí kruhová vodní nádrž s vodotryskem a kvetoucí strom.
Autorem projektu z roku 1930 byl architekt Otto Eisler, stavba byla realizována v roce 1931, drobné úpravy včetně sadových probíhaly do roku 1933.
Bližší popis stavby viz snímek č. 20.30-615. | po 1933 | 0 | 0 | sklo | C | L | N | S | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 631 | negativ | Architektura městská - Brno | Brno - tzv. dům pro dva mládence | Brno-Staré Brno, Neumannova 554/10, tzv. dům pro dva mládence, pohled na část zahrady u bočního průčelí vily. V popředí kruhová vodní nádrž s vodotryskem a stromy, v pozadí část bočního průčelí.
Autorem projektu z roku 1930 byl architekt Otto Eisler, stavba byla realizována v roce 1931, drobné úpravy včetně sadových probíhaly do roku 1933.
Bližší popis stavby viz snímek č. 20.30-615. | po 1933 | 0 | 0 | sklo | C | L | N | S | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 632 | negativ | Architektura městská - Brno | Brno - tzv. dům pro dva mládence | Brno-Staré Brno, Neumannova 554/10, tzv. dům pro dva mládence, pohled na boční a zahradní průčelí vily s okolím, v pozadí objekty brněnské Vesny na ulici Lipová.
Autorem projektu z roku 1930 byl architekt Otto Eisler, stavba byla realizována v roce 1931, drobné úpravy včetně sadových probíhaly do roku 1933.
Bližší popis stavby viz snímek č. 20.30-615. | po 1933 | 0 | 0 | sklo | C | L | N | S | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 633 a | negativ | Architektura městská - Brno | Brno - tzv. dům pro dva mládence | Brno-Staré Brno, Neumannova 554/10, tzv. dům pro dva mládence, pohled do zahrady, vpravo dole rozeznatelný skleník a za ním horní patro vily.
Autorem projektu z roku 1930 byl architekt Otto Eisler, stavba byla realizována v roce 1931, drobné úpravy včetně sadových probíhaly do roku 1933.
Bližší popis stavby viz snímek č. 20.30-615. | po 1933 | 0 | 0 | sklo | C | L | N | V | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 633 b | negativ | Architektura městská - Brno | Brno - tzv. dům pro dva mládence | Brno-Staré Brno, Neumannova 554/10, tzv. dům pro dva mládence, pohled do zahrady, vpravo dole rozeznatelný skleník a za ním horní patro vily.
Autorem projektu z roku 1930 byl architekt Otto Eisler, stavba byla realizována v roce 1931, drobné úpravy včetně sadových probíhaly do roku 1933.
Bližší popis stavby viz snímek č. 20.30-615. | po 1933 | 0 | 0 | sklo | C | L | N | V | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 634 a | negativ | Architektura městská - Brno | Brno - tzv. dům pro dva mládence | Brno-Staré Brno, Neumannova 554/10, tzv. dům pro dva mládence, pohled do zahrady, vpravo skleník a roh sousedního domu s ozdobnou mříží na okně v přízemí.
Autorem projektu z roku 1930 byl architekt Otto Eisler, stavba byla realizována v roce 1931, drobné úpravy včetně sadových probíhaly do roku 1933.
Bližší popis stavby viz snímek č. 20.30-615. | po 1933 | 0 | 0 | sklo | C | L | N | S | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 634 b | negativ | Architektura městská - Brno | Brno - tzv. dům pro dva mládence | Brno-Staré Brno, Neumannova 554/10, tzv. dům pro dva mládence, pohled do zahrady, vpravo skleník a roh sousedního domu s ozdobnou mříží na okně v přízemí.
Autorem projektu z roku 1930 byl architekt Otto Eisler, stavba byla realizována v roce 1931, drobné úpravy včetně sadových probíhaly do roku 1933.
Bližší popis stavby viz snímek č. 20.30-615. | po 1933 | 0 | 0 | sklo | C | L | N | S | Česká republika | Brno |
|
|
Označení/odznačení všech záznamů na stránce |