| | Správce | Inventární číslo | Předmět | Téma | Název | Popis | Datum vzniku | Rok od | Rok do | Materiál | Barva | Povrch | Adjustace | Orientace | Území | Lokalita | |
|
|
6BT | 20.30 176 | negativ | Průmyslová výroba - strojírenství - Vaňkovka Brno | Vaňkovka Brno | Brno -Vaňkovka, továrna na stroje. Kalolis, celková sestava 23 desek, nýtovaný základový rám, jeden pohybový šroub. Určen pro oddělení kapalné a pevné frakce (zejména v cukrovarech a lihovarech).
Snímek pořízen pravděpodobně přímo ve výrobním podniku, pozadí vytvořeno zavěšenou látkou. Přímý an face záběr, ovládací šroub nakloněn dolů, na rámu velký plastický nápis Friedrich Wannieck Brünn. Oproti snímku 20.30 - 175 posun záběru doprava.
Friedrich Wannieck (18. 7. 1838 Brno – 21. 4. 1919 Merano) byl moravský podnikatel a politik německé národnosti.
Pocházel z brněnské soukenické rodiny. Vystudoval polytechniku ve Vídni a Karlsruhe a v roce 1865 začal podnikat ve strojírenství. Spolu s Philipem Jellinkem založil v Brně na ulici Trnitá č.19 a 21 menší továrnu sestávající ze slévárny, kuplovny, hnacího parního stroje, kotelny a montážních dílen. Začátkem roku 1867 zahájili sériovou výrobu difuzérů a také jejich vývoz do zahraničí (zejména v upravené formě pro cukrovou třtinu). Po odchodu Philipa Jellinka do Ruska koncem roku 1868 se stal Friedrich Wannieck jediným vlastníkem továrny, která pod jeho vedením prosperovala celých 20 let. V r. 1887 v ní pracovalo 250 dělníků.
V březnu 1888 nastoupil do Vaňkovky nový technický ředitel Edmund Gams, dosud zaměstnaný u švýcarské firmy bratří Sulzerů ve Winterthuru. Za dva měsíce byla sepsána mezi oběma firmami dohoda, podle níž získal Wannieck právo k výrobě parních strojů Sulzerova typu. V letech 1888-1889 byla postavena administrativně správní budova při ulici Zvonařka, sklad, nový tovární komín vysoký 36 m (tehdy nejvyšší v Brně), zahájena stavba nové kotelny a zakoupeny sousední pozemky pro vybudování železniční vlečky. V roce 1890 vznikla se švýcarskou firmou bratří Sulzerů komanditní společnost.
Získané prostředky byly v letech 1890-91 použity ke stavbě montážní haly, nové slévárny a vybudování vlečky. V r. 1896 došlo k rozšíření slévárny o severní přístavbu a parní stroje typu Sulzer byly vyráběny už jen ve Wannieckově závodě. Dodávány byly především do zemí rakouskouherské monarchie a do Německa. V r. 1897 se vzdal pro nemoc svého místa Edmund Gams a technické vedení firmy převzal vrchní inženýr Kliment. Dvaašedesátiletý Friedrich Wannieck již také nechtěl dále vést rostoucí podnik a netroufal si ho řídit ani jeho syn Friedrich Oskar.
V letech 1901-1902 tedy proběhla fúze Vaňkovky s První brněnskou strojírnou (PBS). Ztrátu samostatnosti vynahradil závodu perspektivní výrobní program. Ředitelé PBS Ludwig Augustin Lohnstein a Augustin Hnevkovsky Vaňkovku rozšířili a zahájili zde výrobu parních turbín podle právě získané licence od anglické firmy Parsons. V období 1903 až 1929 bylo ve Vaňkovce vyrobeno celkem 722 turbín a více než polovina byla exportována do zemí východní Evropy a na Balkán. V letech 1929-1930 proběhl přesun výroby z Vaňkovky do areálu PBS na Olomoucké ulici, areál Vaňkovky byl uzavřen a v r. 1936 prodán České zbrojovce Brno.
Pro své zaměstnance zařídil F. Wannieck sociální podporu v nezaměstnanosti a nemocenskou, vystavěl také byty pro invalidy pracující v jeho továrně. Jedná se o čtyři dosud stojící dvojdomky ve Viniční ulici v Brně-Židenicích, označované jako Wannieckova kolonie či Friedrichs-Ruhe.
Zajímal se o projekt kulturního domu pro německy mluvící obyvatelstvo Brna a podporoval jeho stavbu.
V letech 1894-97 byl poslancem Říšské rady, kde reprezentoval městskou kurii, obvod Brno. Politicky byl stoupencem německých liberálů.
V roce 1903 se přestěhoval do Mnichova a později do severoitalského Merana, kde také zemřel. Pohřben je ale v Mnichově.
V r. 2000 získalo areál Vaňkovky do svého vlastnictví město Brno a vložilo jej do společnosti JIŽNÍ CENTRUM BRNO, a.s. Dochází k demolici části areálu modelárny, slévárny a jádrovny a k rekonstrukci bývalé montážní haly strojírny a administrativní budovy.V srpnu 2005 uzavřela společnost JIŽNÍ CENTRUM BRNO, a.s. smlouvu o pronájmu rekonstruované strojírny pro galerii moderního umění s firmou Mediagate. Prostředky na náročnou revitalizaci obou historicky cenných objektů získala společnost JIŽNÍ CENTRUM BRNO, a.s. prodejem západní časti areálu společnosti ECE, která tyto pozemky využila pro výstavbu společenského a nákupního centra Galerie Vaňkovka. Slavnostního otevření Wannieck Gallery v březnu 2006 se zúčastnil i prapravnuk Friedricha Wanniecka Wolfgang Wannieck, který do Brna přivezl z Mnichova rodinný portrét svého předka a věnoval ho nové galerii. | 20. Stol. | 0 | 0 | sklo | C | L | | S | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 246 | negativ | Průmyslová výroba - strojírenství - První brněnská | První brněnská strojírenská společnost | Brno - městská část Židenice, ulice Olomoucká 7, První brněnská strojírenská společnost - stará kotelna (kotelna vagónového oddělení z roku 1928?). | 1939-1945 | 1939 | 1945 | sklo | C | L | O | S | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 247 | negativ | Průmyslová výroba - strojírenství - První brněnská | První brněnská strojírenská společnost | Brno - městská část Židenice, ulice Olomoucká 7, První brněnská strojírenská společnost - kombinovaný korečkový transportér před budovou kotlárny. Snímek orámován bílou lepící páskou přímo v obraze. V pravém dolním rohu snímku i na původní obálce označení 52-B. | 1939-1945 | 1939 | 1945 | sklo | C | L | N | S | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 248 | negativ | Průmyslová výroba - strojírenství - První brněnská | První brněnská strojírenská společnost | Brno - městská část Židenice, ulice Olomoucká 7, První brněnská strojírenská společnost, rozestavěná železniční točna - šroubovaná konstrukce pravděpodobně na motorický pohon nebo ruční pohon pomocí převodů.
Na původní obálce číslo 76190 a datum 7.9.1943. | 7.9.1943 | 1943 | 1943 | sklo | C | L | N | S | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 249 | negativ | Průmyslová výroba - strojírenství - První brněnská | První brněnská strojírenská společnost | Brno - městská část Židenice, ulice Olomoucká 7, První brněnská strojírenská společnost, sanitární zařízení - umývárna. Vpravo dole na snímku číslo 76055. | 1939-1945 | 1939 | 1945 | film | C | L | N | S | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 250 | negativ | Průmyslová výroba - strojírenství - První brněnská | První brněnská strojírenská společnost | Brno - městská část Židenice, ulice Olomoucká 7, První brněnská strojírenská společnost, sanitární zařízení - sprchové kóje a vana. Na snímku vpravo dole číslo 76052. | 1939-1945 | 1939 | 1945 | film | C | L | N | S | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 251 | negativ | Průmyslová výroba - strojírenství - První brněnská | První brněnská strojírenská společnost | Brno - První brněnská strojírenská společnost (brzy po sloučení s továrnou F. Wanniecka), slavnostní snímek 3000. parního kotle, ozdobeného mj. portrétem Carla Luze. Fotografováno v roce 1901 na továrním dvoře, přefoceno ve čtyřicátých letech.
Jedná se o kotel systému Tischbein - dvě horizontální tlakové nádoby nad sebou tlakově propojené. | 1939-1945 | 1939 | 1945 | sklo | C | L | N | V | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 252 | negativ | Průmyslová výroba - strojírenství - První brněnská | První brněnská strojírenská společnost | Brno - První brněnská strojírenská společnost - dva rotory parních turbín. Delší rotor je starší, kratší rotor je již osazen regulačním stupněm s dvojitým lopatkováním, 25 lopatkových řad. Původní snímek vznikl asi v letech 1908-1915, přefoceno ve čtyřicátých letech, v levém dolním rohu je číslice 4. | 1939 | 1945 | 1945 | sklo | C | L | N | S | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 253 | negativ | Průmyslová výroba - strojírenství - První brněnská | První brněnská strojírenská společnost | Brno - První brněnská strojírenská společnost - čtyři přefocené snímky parních turbin v různém stupni montáže ve výrobě nebo na zkušebně, pravděpodobně z let 1920-1927. Původní fotografie připevněny rýsováčky na společném podkladu - dřevěné desce. | 1918-1938 | 1918 | 1938 | sklo | C | L | N | S | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 254 | negativ | Průmyslová výroba - strojírenství - První brněnská | První brněnská strojírenská společnost | Brno - První brněnská strojírenská společnost - čtyři přefocené snímky parních turbin v různém stupni montáže ve výrobě nebo na zkušebně, okolo roku 1925.
Původní fotografie připevněny rýsováčky na společném podkladu - dřevěné desce. Snímek vlevo dole chybně otočen o 90 stupňů doprava. | 1920-1938 | 1920 | 1938 | sklo | C | L | N | S | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 255 | negativ | Průmyslová výroba - strojírenství - První brněnská | První brněnská strojírenská společnost | Brno - První brněnská strojírenská společnost - kondenzační parní turbína umístěná v hale. V pravém dolním rohu snímku číslo 10572. | 1925-1945 | 1925 | 1945 | sklo | C | L | N | S | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 177 | negativ | Průmyslová výroba - strojírenství - Vaňkovka Brno | Vaňkovka Brno | Brno -Vaňkovka, továrna na stroje. Kalolis, detailní záběr na ovládací páky jednotlivých desek kalolisu. Určen pro oddělení kapalné a pevné frakce (zejména v cukrovarech a lihovarech). Viz snímky č. 20.30 - 175 a 176.
Friedrich Wannieck (18. 7. 1838 Brno – 21. 4. 1919 Merano) byl moravský podnikatel a politik německé národnosti.
Pocházel z brněnské soukenické rodiny. Vystudoval polytechniku ve Vídni a Karlsruhe a v roce 1865 začal podnikat ve strojírenství. Spolu s Philipem Jellinkem založil v Brně na ulici Trnitá č.19 a 21 menší továrnu sestávající ze slévárny, kuplovny, hnacího parního stroje, kotelny a montážních dílen. Začátkem roku 1867 zahájili sériovou výrobu difuzérů a také jejich vývoz do zahraničí (zejména v upravené formě pro cukrovou třtinu). Po odchodu Philipa Jellinka do Ruska koncem roku 1868 se stal Friedrich Wannieck jediným vlastníkem továrny, která pod jeho vedením prosperovala celých 20 let. V r. 1887 v ní pracovalo 250 dělníků.
V březnu 1888 nastoupil do Vaňkovky nový technický ředitel Edmund Gams, dosud zaměstnaný u švýcarské firmy bratří Sulzerů ve Winterthuru. Za dva měsíce byla sepsána mezi oběma firmami dohoda, podle níž získal Wannieck právo k výrobě parních strojů Sulzerova typu. V letech 1888-1889 byla postavena administrativně správní budova při ulici Zvonařka, sklad, nový tovární komín vysoký 36 m (tehdy nejvyšší v Brně), zahájena stavba nové kotelny a zakoupeny sousední pozemky pro vybudování železniční vlečky. V roce 1890 vznikla se švýcarskou firmou bratří Sulzerů komanditní společnost.
Získané prostředky byly v letech 1890-91 použity ke stavbě montážní haly, nové slévárny a vybudování vlečky. V r. 1896 došlo k rozšíření slévárny o severní přístavbu a parní stroje typu Sulzer byly vyráběny už jen ve Wannieckově závodě. Dodávány byly především do zemí rakouskouherské monarchie a do Německa. V r. 1897 se vzdal pro nemoc svého místa Edmund Gams a technické vedení firmy převzal vrchní inženýr Kliment. Dvaašedesátiletý Friedrich Wannieck již také nechtěl dále vést rostoucí podnik a netroufal si ho řídit ani jeho syn Friedrich Oskar.
V letech 1901-1902 tedy proběhla fúze Vaňkovky s První brněnskou strojírnou (PBS). Ztrátu samostatnosti vynahradil závodu perspektivní výrobní program. Ředitelé PBS Ludwig Augustin Lohnstein a Augustin Hnevkovsky Vaňkovku rozšířili a zahájili zde výrobu parních turbín podle právě získané licence od anglické firmy Parsons. V období 1903 až 1929 bylo ve Vaňkovce vyrobeno celkem 722 turbín a více než polovina byla exportována do zemí východní Evropy a na Balkán. V letech 1929-1930 proběhl přesun výroby z Vaňkovky do areálu PBS na Olomoucké ulici, areál Vaňkovky byl uzavřen a v r. 1936 prodán České zbrojovce Brno.
Pro své zaměstnance zařídil F. Wannieck sociální podporu v nezaměstnanosti a nemocenskou, vystavěl také byty pro invalidy pracující v jeho továrně. Jedná se o čtyři dosud stojící dvojdomky ve Viniční ulici v Brně-Židenicích, označované jako Wannieckova kolonie či Friedrichs-Ruhe.
Zajímal se o projekt kulturního domu pro německy mluvící obyvatelstvo Brna a podporoval jeho stavbu.
V letech 1894-97 byl poslancem Říšské rady, kde reprezentoval městskou kurii, obvod Brno. Politicky byl stoupencem německých liberálů.
V roce 1903 se přestěhoval do Mnichova a později do severoitalského Merana, kde také zemřel. Pohřben je ale v Mnichově.
V r. 2000 získalo areál Vaňkovky do svého vlastnictví město Brno a vložilo jej do společnosti JIŽNÍ CENTRUM BRNO, a.s. Dochází k demolici části areálu modelárny, slévárny a jádrovny a k rekonstrukci bývalé montážní haly strojírny a administrativní budovy.V srpnu 2005 uzavřela společnost JIŽNÍ CENTRUM BRNO, a.s. smlouvu o pronájmu rekonstruované strojírny pro galerii moderního umění s firmou Mediagate. Prostředky na náročnou revitalizaci obou historicky cenných objektů získala společnost JIŽNÍ CENTRUM BRNO, a.s. prodejem západní časti areálu společnosti ECE, která tyto pozemky využila pro výstavbu společenského a nákupního centra Galerie Vaňkovka. Slavnostního otevření Wannieck Gallery v březnu 2006 se zúčastnil i prapravnuk Friedricha Wanniecka Wolfgang Wannieck, který do Brna přivezl z Mnichova rodinný portrét svého předka a věnoval ho nové galerii. | 20. Stol. | 0 | 0 | sklo | C | L | | S | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 175 | negativ | Průmyslová výroba - strojírenství - Vaňkovka Brno | Vaňkovka Brno | Brno -Vaňkovka, továrna na stroje. Kalolis, celková sestava 23 desek, nýtovaný základový rám, jeden pohybový šroub. Určen pro oddělení kapalné a pevné frakce (zejména v cukrovarech a lihovarech).
Snímek pořízen pravděpodobně přímo ve výrobním podniku, pozadí vytvořeno zavěšenou látkou. Přímý an face záběr, na rámu velký plastický nápis Friedrich Wannieck Brünn.
Friedrich Wannieck (18. 7. 1838 Brno – 21. 4. 1919 Merano) byl moravský podnikatel a politik německé národnosti.
Pocházel z brněnské soukenické rodiny. Vystudoval polytechniku ve Vídni a Karlsruhe a v roce 1865 začal podnikat ve strojírenství. Spolu s Philipem Jellinkem založil v Brně na ulici Trnitá č.19 a 21 menší továrnu sestávající ze slévárny, kuplovny, hnacího parního stroje, kotelny a montážních dílen. Začátkem roku 1867 zahájili sériovou výrobu difuzérů a také jejich vývoz do zahraničí (zejména v upravené formě pro cukrovou třtinu). Po odchodu Philipa Jellinka do Ruska koncem roku 1868 se stal Friedrich Wannieck jediným vlastníkem továrny, která pod jeho vedením prosperovala celých 20 let. V r. 1887 v ní pracovalo 250 dělníků.
V březnu 1888 nastoupil do Vaňkovky nový technický ředitel Edmund Gams, dosud zaměstnaný u švýcarské firmy bratří Sulzerů ve Winterthuru. Za dva měsíce byla sepsána mezi oběma firmami dohoda, podle níž získal Wannieck právo k výrobě parních strojů Sulzerova typu. V letech 1888-1889 byla postavena administrativně správní budova při ulici Zvonařka, sklad, nový tovární komín vysoký 36 m (tehdy nejvyšší v Brně), zahájena stavba nové kotelny a zakoupeny sousední pozemky pro vybudování železniční vlečky. V roce 1890 vznikla se švýcarskou firmou bratří Sulzerů komanditní společnost.
Získané prostředky byly v letech 1890-91 použity ke stavbě montážní haly, nové slévárny a vybudování vlečky. V r. 1896 došlo k rozšíření slévárny o severní přístavbu a parní stroje typu Sulzer byly vyráběny už jen ve Wannieckově závodě. Dodávány byly především do zemí rakouskouherské monarchie a do Německa. V r. 1897 se vzdal pro nemoc svého místa Edmund Gams a technické vedení firmy převzal vrchní inženýr Kliment. Dvaašedesátiletý Friedrich Wannieck již také nechtěl dále vést rostoucí podnik a netroufal si ho řídit ani jeho syn Friedrich Oskar.
V letech 1901-1902 tedy proběhla fúze Vaňkovky s První brněnskou strojírnou (PBS). Ztrátu samostatnosti vynahradil závodu perspektivní výrobní program. Ředitelé PBS Ludwig Augustin Lohnstein a Augustin Hnevkovsky Vaňkovku rozšířili a zahájili zde výrobu parních turbín podle právě získané licence od anglické firmy Parsons. V období 1903 až 1929 bylo ve Vaňkovce vyrobeno celkem 722 turbín a více než polovina byla exportována do zemí východní Evropy a na Balkán. V letech 1929-1930 proběhl přesun výroby z Vaňkovky do areálu PBS na Olomoucké ulici, areál Vaňkovky byl uzavřen a v r. 1936 prodán České zbrojovce Brno.
Pro své zaměstnance zařídil F. Wannieck sociální podporu v nezaměstnanosti a nemocenskou, vystavěl také byty pro invalidy pracující v jeho továrně. Jedná se o čtyři dosud stojící dvojdomky ve Viniční ulici v Brně-Židenicích, označované jako Wannieckova kolonie či Friedrichs-Ruhe.
Zajímal se o projekt kulturního domu pro německy mluvící obyvatelstvo Brna a podporoval jeho stavbu.
V letech 1894-97 byl poslancem Říšské rady, kde reprezentoval městskou kurii, obvod Brno. Politicky byl stoupencem německých liberálů.
V roce 1903 se přestěhoval do Mnichova a později do severoitalského Merana, kde také zemřel. Pohřben je ale v Mnichově.
V r. 2000 získalo areál Vaňkovky do svého vlastnictví město Brno a vložilo jej do společnosti JIŽNÍ CENTRUM BRNO, a.s. Dochází k demolici části areálu modelárny, slévárny a jádrovny a k rekonstrukci bývalé montážní haly strojírny a administrativní budovy.V srpnu 2005 uzavřela společnost JIŽNÍ CENTRUM BRNO, a.s. smlouvu o pronájmu rekonstruované strojírny pro galerii moderního umění s firmou Mediagate. Prostředky na náročnou revitalizaci obou historicky cenných objektů získala společnost JIŽNÍ CENTRUM BRNO, a.s. prodejem západní časti areálu společnosti ECE, která tyto pozemky využila pro výstavbu společenského a nákupního centra Galerie Vaňkovka. Slavnostního otevření Wannieck Gallery v březnu 2006 se zúčastnil i prapravnuk Friedricha Wanniecka Wolfgang Wannieck, který do Brna přivezl z Mnichova rodinný portrét svého předka a věnoval ho nové galerii. | 20. Stol. | 0 | 0 | sklo | C | L | | S | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 236 | negativ | Průmyslová výroba - strojírenství - První brněnská | První brněnská strojírenská společnost | Brno - městská část Židenice, ulice Olomoucká 7, První brněnská strojírenská společnost - elektrárna (výstavba 1929-30). Na původní obálce číslo 76187 a datum 7.9.1943. | 7.9.1943 | 1943 | 1943 | sklo | C | L | N | S | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 235 | negativ | Průmyslová výroba - strojírenství - První brněnská | První brněnská strojírenská společnost | Brno - městská část Židenice, ulice Olomoucká 7, První brněnská strojírenská společnost - sklad olejů, v pozadí elektrárna. Na původní obálce číslo 76186 a datum 7.9.1943. | 7.9.1943 | 1943 | 1943 | sklo | C | L | N | S | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 174 | negativ | Průmyslová výroba - strojírenství - Vaňkovka Brno | Vaňkovka Brno | Brno -Vaňkovka, továrna na stroje. Kalolis, celková sestava 36 desek, nýtovaný základový rám. Určen pro oddělení kapalné a pevné frakce (zejména v cukrovarech a lihovarech).
Snímek pořízen pravděpodobně přímo ve výrobním podniku, pozadí vytvořeno zavěšenou látkou. Přímý an face záběr, u ovládacího šroubu jednočlenná obsluha (?).
Friedrich Wannieck (18. 7. 1838 Brno – 21. 4. 1919 Merano) byl moravský podnikatel a politik německé národnosti.
Pocházel z brněnské soukenické rodiny. Vystudoval polytechniku ve Vídni a Karlsruhe a v roce 1865 začal podnikat ve strojírenství. Spolu s Philipem Jellinkem založil v Brně na ulici Trnitá č.19 a 21 menší továrnu sestávající ze slévárny, kuplovny, hnacího parního stroje, kotelny a montážních dílen. Začátkem roku 1867 zahájili sériovou výrobu difuzérů a také jejich vývoz do zahraničí (zejména v upravené formě pro cukrovou třtinu). Po odchodu Philipa Jellinka do Ruska koncem roku 1868 se stal Friedrich Wannieck jediným vlastníkem továrny, která pod jeho vedením prosperovala celých 20 let. V r. 1887 v ní pracovalo 250 dělníků.
V březnu 1888 nastoupil do Vaňkovky nový technický ředitel Edmund Gams, dosud zaměstnaný u švýcarské firmy bratří Sulzerů ve Winterthuru. Za dva měsíce byla sepsána mezi oběma firmami dohoda, podle níž získal Wannieck právo k výrobě parních strojů Sulzerova typu. V letech 1888-1889 byla postavena administrativně správní budova při ulici Zvonařka, sklad, nový tovární komín vysoký 36 m (tehdy nejvyšší v Brně), zahájena stavba nové kotelny a zakoupeny sousední pozemky pro vybudování železniční vlečky. V roce 1890 vznikla se švýcarskou firmou bratří Sulzerů komanditní společnost.
Získané prostředky byly v letech 1890-91 použity ke stavbě montážní haly, nové slévárny a vybudování vlečky. V r. 1896 došlo k rozšíření slévárny o severní přístavbu a parní stroje typu Sulzer byly vyráběny už jen ve Wannieckově závodě. Dodávány byly především do zemí rakouskouherské monarchie a do Německa. V r. 1897 se vzdal pro nemoc svého místa Edmund Gams a technické vedení firmy převzal vrchní inženýr Kliment. Dvaašedesátiletý Friedrich Wannieck již také nechtěl dále vést rostoucí podnik a netroufal si ho řídit ani jeho syn Friedrich Oskar.
V letech 1901-1902 tedy proběhla fúze Vaňkovky s První brněnskou strojírnou (PBS). Ztrátu samostatnosti vynahradil závodu perspektivní výrobní program. Ředitelé PBS Ludwig Augustin Lohnstein a Augustin Hnevkovsky Vaňkovku rozšířili a zahájili zde výrobu parních turbín podle právě získané licence od anglické firmy Parsons. V období 1903 až 1929 bylo ve Vaňkovce vyrobeno celkem 722 turbín a více než polovina byla exportována do zemí východní Evropy a na Balkán. V letech 1929-1930 proběhl přesun výroby z Vaňkovky do areálu PBS na Olomoucké ulici, areál Vaňkovky byl uzavřen a v r. 1936 prodán České zbrojovce Brno.
Pro své zaměstnance zařídil F. Wannieck sociální podporu v nezaměstnanosti a nemocenskou, vystavěl také byty pro invalidy pracující v jeho továrně. Jedná se o čtyři dosud stojící dvojdomky ve Viniční ulici v Brně-Židenicích, označované jako Wannieckova kolonie či Friedrichs-Ruhe.
Zajímal se o projekt kulturního domu pro německy mluvící obyvatelstvo Brna a podporoval jeho stavbu.
V letech 1894-97 byl poslancem Říšské rady, kde reprezentoval městskou kurii, obvod Brno. Politicky byl stoupencem německých liberálů.
V roce 1903 se přestěhoval do Mnichova a později do severoitalského Merana, kde také zemřel. Pohřben je ale v Mnichově.
V r. 2000 získalo areál Vaňkovky do svého vlastnictví město Brno a vložilo jej do společnosti JIŽNÍ CENTRUM BRNO, a.s. Dochází k demolici části areálu modelárny, slévárny a jádrovny a k rekonstrukci bývalé montážní haly strojírny a administrativní budovy.V srpnu 2005 uzavřela společnost JIŽNÍ CENTRUM BRNO, a.s. smlouvu o pronájmu rekonstruované strojírny pro galerii moderního umění s firmou Mediagate. Prostředky na náročnou revitalizaci obou historicky cenných objektů získala společnost JIŽNÍ CENTRUM BRNO, a.s. prodejem západní časti areálu společnosti ECE, která tyto pozemky využila pro výstavbu společenského a nákupního centra Galerie Vaňkovka. Slavnostního otevření Wannieck Gallery v březnu 2006 se zúčastnil i prapravnuk Friedricha Wanniecka Wolfgang Wannieck, který do Brna přivezl z Mnichova rodinný portrét svého předka a věnoval ho nové galerii. | 20. Stol. | 0 | 0 | sklo | C | L | | S | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 234 | pozitiv | Průmyslová výroba - strojírenství - První brněnská | První brněnská strojírenská společnost | Brno - městská část Židenice, ulice Olomoucká 7, První brněnská strojírenská společnost - demolice staré kotelny z roku 1896, pohled z boku směrem od nové haly (opačný směr než na snímku č. 233). Při dolním okraji snímku vlevo číslo 76104, vpravo datum 16.5.1942. | 16.5.1942 | 1942 | 1942 | papír | C | L | N | S | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 227 b | pozitiv | Průmyslová výroba - strojírenství - První brněnská | První brněnská strojírenská společnost | Brno - městská část Židenice, ulice Olomoucká 7, První brněnská strojírenská společnost - pozorovací kryt a stanoviště požární hlídky číslo 17, v pozadí elektrárna PBS. Na původní obálce č. 76182 a datum 7.9.1943. | 7.9.1943 | 1943 | 1943 | papír | C | L | N | S | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 228 | negativ | Průmyslová výroba - strojírenství - První brněnská | První brněnská strojírenská společnost | Brno - městská část Židenice, ulice Olomoucká 7, První brněnská strojírenská společnost - pozorovací kryt a stanoviště požární hlídky číslo 11. Na původní obálce datum 7.9.1943 a číslo 76194 EB (Erste Brünner ?) | 7.9.1943 | 1943 | 1943 | sklo | C | L | N | S | Česká republika | Brno |
|
|
|
6BT | 20.30 229 | negativ | Průmyslová výroba - strojírenství - První brněnská | První brněnská strojírenská společnost | Brno - městská část Židenice, ulice Olomoucká 7, První brněnská strojírenská společnost - stanoviště požární hlídky u správní budovy. Na původní obálce datum 7.9.1943 a číslo 76177. | 7.9.1943 | 1943 | 1943 | sklo | C | L | N | S | Česká republika | Brno |
|
|
Označení/odznačení všech záznamů na stránce |