Technické muzeum v Brně - historické snímky

Tabulka: Sbirky     Záznamy 21 - 40 z 1488     
Řazení: Adjustace vzestupně

|< << Předchozí záznamy12345678910Další záznamy >> >|


Zobrazení všech záznamů
 SprávceInventární čísloPředmětTémaNázevPopisDatum vznikuRok odRok doMateriálBarvaPovrchAdjustaceOrientaceÚzemíLokalita
 
6BT20.30 169negativPrůmyslová výroba - strojírenství - Vaňkovka BrnoVaňkovka BrnoBrno -Vaňkovka, továrna na stroje. Propagační tiskovina firmy, vydaná pro světovou výstavu ve Vídni 1873, obsahuje kresbu ležatého jednoválcového parního stroje s Corlissovými šoupátky a text:
Wiener Welt-Ausstellung 1873 - Fortschriftts-Medaille
Friedrich Wannieck
empfiehlt seine
Eisengiesserei und Maschinen-Fabrik in Brünn
als Specialist zur Lieferung von Dampfmaschinen als Betriebsmaschinen jedes Systems, jeder Grösse, Förder-Maschinen, Pumpen-Anlagen, Wasserhaltungs-Maschinen u.s.w.
Corliss-Dampfmaschine. Patent Wannieck - Köppner (+ kresba stroje).
Leták je přefocen.

Friedrich Wannieck (18. 7. 1838 Brno – 21. 4. 1919 Merano) byl moravský podnikatel a politik německé národnosti.
Pocházel z brněnské soukenické rodiny. Vystudoval polytechniku ve Vídni a Karlsruhe a v roce 1865 začal podnikat ve strojírenství. Spolu s Philipem Jellinkem založil v Brně na ulici Trnitá č.19 a 21 menší továrnu sestávající ze slévárny, kuplovny, hnacího parního stroje, kotelny a montážních dílen. Začátkem roku 1867 zahájili sériovou výrobu difuzérů a také jejich vývoz do zahraničí (zejména v upravené formě pro cukrovou třtinu). Po odchodu Philipa Jellinka do Ruska koncem roku 1868 se stal Friedrich Wannieck jediným vlastníkem továrny, která pod jeho vedením prosperovala celých 20 let. V r. 1887 v ní pracovalo 250 dělníků.
V březnu 1888 nastoupil do Vaňkovky nový technický ředitel Edmund Gams, dosud zaměstnaný u švýcarské firmy bratří Sulzerů ve Winterthuru. Za dva měsíce byla sepsána mezi oběma firmami dohoda, podle níž získal Wannieck právo k výrobě parních strojů Sulzerova typu. V letech 1888-1889 byla postavena administrativně správní budova při ulici Zvonařka, sklad, nový tovární komín vysoký 36 m (tehdy nejvyšší v Brně), zahájena stavba nové kotelny a zakoupeny sousední pozemky pro vybudování železniční vlečky. V roce 1890 vznikla se švýcarskou firmou bratří Sulzerů komanditní společnost.
Získané prostředky byly v letech 1890-91 použity ke stavbě montážní haly, nové slévárny a vybudování vlečky. V r. 1896 došlo k rozšíření slévárny o severní přístavbu a parní stroje typu Sulzer byly vyráběny už jen ve Wannieckově závodě. Dodávány byly především do zemí rakouskouherské monarchie a do Německa. V r. 1897 se vzdal pro nemoc svého místa Edmund Gams a technické vedení firmy převzal vrchní inženýr Kliment. Dvaašedesátiletý Friedrich Wannieck již také nechtěl dále vést rostoucí podnik a netroufal si ho řídit ani jeho syn Friedrich Oskar.
V letech 1901-1902 tedy proběhla fúze Vaňkovky s První brněnskou strojírnou (PBS). Ztrátu samostatnosti vynahradil závodu perspektivní výrobní program. Ředitelé PBS Ludwig Augustin Lohnstein a Augustin Hnevkovsky Vaňkovku rozšířili a zahájili zde výrobu parních turbín podle právě získané licence od anglické firmy Parsons. V období 1903 až 1929 bylo ve Vaňkovce vyrobeno celkem 722 turbín a více než polovina byla exportována do zemí východní Evropy a na Balkán. V letech 1929-1930 proběhl přesun výroby z Vaňkovky do areálu PBS na Olomoucké ulici, areál Vaňkovky byl uzavřen a v r. 1936 prodán České zbrojovce Brno.
Pro své zaměstnance zařídil F. Wannieck sociální podporu v nezaměstnanosti a nemocenskou, vystavěl také byty pro invalidy pracující v jeho továrně. Jedná se o čtyři dosud stojící dvojdomky ve Viniční ulici v Brně-Židenicích, označované jako Wannieckova kolonie či Friedrichs-Ruhe.
Zajímal se o projekt kulturního domu pro německy mluvící obyvatelstvo Brna a podporoval jeho stavbu.
V letech 1894-97 byl poslancem Říšské rady, kde reprezentoval městskou kurii, obvod Brno. Politicky byl stoupencem německých liberálů.
V roce 1903 se přestěhoval do Mnichova a později do severoitalského Merana, kde také zemřel. Pohřben je ale v Mnichově.

V r. 2000 získalo areál Vaňkovky do svého vlastnictví město Brno a vložilo jej do společnosti JIŽNÍ CENTRUM BRNO, a.s. Dochází k demolici části areálu modelárny, slévárny a jádrovny a k rekonstrukci bývalé montážní haly strojírny a administrativní budovy.V srpnu 2005 uzavřela společnost JIŽNÍ CENTRUM BRNO, a.s. smlouvu o pronájmu rekonstruované strojírny pro galerii moderního umění s firmou Mediagate. Prostředky na náročnou revitalizaci obou historicky cenných objektů získala společnost JIŽNÍ CENTRUM BRNO, a.s. prodejem západní časti areálu společnosti ECE, která tyto pozemky využila pro výstavbu společenského a nákupního centra Galerie Vaňkovka. Slavnostního otevření Wannieck Gallery v březnu 2006 se zúčastnil i prapravnuk Friedricha Wanniecka Wolfgang Wannieck, který do Brna přivezl z Mnichova rodinný portrét svého předka a věnoval ho nové galerii.		20. Stol.00skloCL VČeská republikaBrno 20.30-0169.jpg
6BT20.30 178negativPrůmyslová výroba - strojírenství - Vaňkovka BrnoVaňkovka BrnoBrno -Vaňkovka, továrna na stroje. Přefocený plán továrního areálu, stav k roku 1866, kolem dvora a soustružnické dílny louky, brněnsko-rosická železniční dráha vyznačena jako soukromá.

Friedrich Wannieck (18. 7. 1838 Brno – 21. 4. 1919 Merano) byl moravský podnikatel a politik německé národnosti.
Pocházel z brněnské soukenické rodiny. Vystudoval polytechniku ve Vídni a Karlsruhe a v roce 1865 začal podnikat ve strojírenství. Spolu s Philipem Jellinkem založil v Brně na ulici Trnitá č.19 a 21 menší továrnu sestávající ze slévárny, kuplovny, hnacího parního stroje, kotelny a montážních dílen. Začátkem roku 1867 zahájili sériovou výrobu difuzérů a také jejich vývoz do zahraničí (zejména v upravené formě pro cukrovou třtinu). Po odchodu Philipa Jellinka do Ruska koncem roku 1868 se stal Friedrich Wannieck jediným vlastníkem továrny, která pod jeho vedením prosperovala celých 20 let. V r. 1887 v ní pracovalo 250 dělníků.
V březnu 1888 nastoupil do Vaňkovky nový technický ředitel Edmund Gams, dosud zaměstnaný u švýcarské firmy bratří Sulzerů ve Winterthuru. Za dva měsíce byla sepsána mezi oběma firmami dohoda, podle níž získal Wannieck právo k výrobě parních strojů Sulzerova typu. V letech 1888-1889 byla postavena administrativně správní budova při ulici Zvonařka, sklad, nový tovární komín vysoký 36 m (tehdy nejvyšší v Brně), zahájena stavba nové kotelny a zakoupeny sousední pozemky pro vybudování železniční vlečky. V roce 1890 vznikla se švýcarskou firmou bratří Sulzerů komanditní společnost.
Získané prostředky byly v letech 1890-91 použity ke stavbě montážní haly, nové slévárny a vybudování vlečky. V r. 1896 došlo k rozšíření slévárny o severní přístavbu a parní stroje typu Sulzer byly vyráběny už jen ve Wannieckově závodě. Dodávány byly především do zemí rakouskouherské monarchie a do Německa. V r. 1897 se vzdal pro nemoc svého místa Edmund Gams a technické vedení firmy převzal vrchní inženýr Kliment. Dvaašedesátiletý Friedrich Wannieck již také nechtěl dále vést rostoucí podnik a netroufal si ho řídit ani jeho syn Friedrich Oskar.
V letech 1901-1902 tedy proběhla fúze Vaňkovky s První brněnskou strojírnou (PBS). Ztrátu samostatnosti vynahradil závodu perspektivní výrobní program. Ředitelé PBS Ludwig Augustin Lohnstein a Augustin Hnevkovsky Vaňkovku rozšířili a zahájili zde výrobu parních turbín podle právě získané licence od anglické firmy Parsons. V období 1903 až 1929 bylo ve Vaňkovce vyrobeno celkem 722 turbín a více než polovina byla exportována do zemí východní Evropy a na Balkán. V letech 1929-1930 proběhl přesun výroby z Vaňkovky do areálu PBS na Olomoucké ulici, areál Vaňkovky byl uzavřen a v r. 1936 prodán České zbrojovce Brno.
Pro své zaměstnance zařídil F. Wannieck sociální podporu v nezaměstnanosti a nemocenskou, vystavěl také byty pro invalidy pracující v jeho továrně. Jedná se o čtyři dosud stojící dvojdomky ve Viniční ulici v Brně-Židenicích, označované jako Wannieckova kolonie či Friedrichs-Ruhe.
Zajímal se o projekt kulturního domu pro německy mluvící obyvatelstvo Brna a podporoval jeho stavbu.
V letech 1894-97 byl poslancem Říšské rady, kde reprezentoval městskou kurii, obvod Brno. Politicky byl stoupencem německých liberálů.
V roce 1903 se přestěhoval do Mnichova a později do severoitalského Merana, kde také zemřel. Pohřben je ale v Mnichově.

V r. 2000 získalo areál Vaňkovky do svého vlastnictví město Brno a vložilo jej do společnosti JIŽNÍ CENTRUM BRNO, a.s. Dochází k demolici části areálu modelárny, slévárny a jádrovny a k rekonstrukci bývalé montážní haly strojírny a administrativní budovy.V srpnu 2005 uzavřela společnost JIŽNÍ CENTRUM BRNO, a.s. smlouvu o pronájmu rekonstruované strojírny pro galerii moderního umění s firmou Mediagate. Prostředky na náročnou revitalizaci obou historicky cenných objektů získala společnost JIŽNÍ CENTRUM BRNO, a.s. prodejem západní časti areálu společnosti ECE, která tyto pozemky využila pro výstavbu společenského a nákupního centra Galerie Vaňkovka. Slavnostního otevření Wannieck Gallery v březnu 2006 se zúčastnil i prapravnuk Friedricha Wanniecka Wolfgang Wannieck, který do Brna přivezl z Mnichova rodinný portrét svého předka a věnoval ho nové galerii.		20. Stol.00skloCL VČeská republikaBrno 20.30-0178.jpg
6BT20.30 981pozitivOsobnostLamplota Hubert MartinHubert Martin Lamplota (17. 3. 1877 Letovice - 7. 10. 1958 Letovice), brněnský velkoobchodník kávou, čajem a tzv. exotickým zbožím, vlastenec a mecenáš rodných Letovic.
Čb. portrét (poprsí), tříčtvrteční an face..		asi 193700papírCLBVČeská republikaBrno 20.30-0981.jpg
6BT20.30 982negativMěsto - koupalištěLetoviceLetovice 29. 6. 1933 - slavnostní otevření nového areálu koupaliště, na jehož stavbu značnou částkou příspěl H. Lamplota. Záběr na část bazénu 50 x 20 m.29. 6. 193319331933filmCLBSČeská republikaLetovice 20.30-0982.jpg
6BT20.30 983negativMěsto - koupalištěLetoviceLetovice 29. 6. 1933 - slavnostní otevření nového areálu koupaliště, na jehož stavbu značnou částkou příspěl H. Lamplota. Záběr na plavce v bazénu 50 x 20 m.29. 6. 193319331933filmCLBSČeská republikaLetovice 20.30-0983.jpg
6BT20.30 984negativMěsto - koupalištěLetoviceLetovice 29. 6. 1933 - slavnostní otevření nového areálu koupaliště, na jehož stavbu značnou částkou příspěl H. Lamplota. Záběr na skupinky občanů kolem bazénu 50 x 20 m, v pozadí převlékárny.29. 6. 193319331933filmCLBSČeská republikaLetovice 20.30-0984.jpg
6BT20.30 985negativMěsto - koupalištěLetoviceLetovice 18. 7. 1937 - oslavy povýšení Letovic na město v areálu koupaliště, na jehož stavbu značnou částkou příspěl H. Lamplota. Záběr na celý bazén 50 x 20 m, vpravo na ploše hřiště lavice a stoly pro občerstvení.
Přefocený pozitiv.		18. 7. 193719371937filmCLBSČeská republikaLetovice 20.30-0985.jpg
6BT20.30 986negativMěsto - koupalištěLetoviceLetovice 18. 7. 1937 - oslavy povýšení Letovic na město v areálu koupaliště, na jehož stavbu značnou částkou příspěl H. Lamplota. Záběr přes hřiště s hudbou a stoly pro občerstvení na bazén.
Přefocený pozitiv.		18. 7. 193719371937filmCLBSČeská republikaLetovice 20.30-0986.jpg
6BT20.30 987negativMěsto - koupalištěLetoviceLetovice 18. 7. 1937 - oslavy povýšení Letovic na město v areálu koupaliště, na jehož stavbu značnou částkou příspěl H. Lamplota. Záběr na hudebníky sedící při hraní v kruhu na židlích na ploše hřiště.29. 6. 193319331933filmCLBVČeská republikaLetovice 20.30-0987.jpg
6BT20.30 988negativMěsto - koupalištěLetoviceLetovice 18. 7. 1937 - oslavy povýšení Letovic na město v areálu koupaliště, na jehož stavbu značnou částkou příspěl H. Lamplota. Celkový pohled na slavnostně vyzdobený areál s bazénem, hřištěm na volejbal, tenisovým kurtem a převlékárnami.18. 7. 193719371937filmCLBSČeská republikaLetovice 20.30-0988.jpg
6BT20.30 989pozitivMěsto - hotelLetoviceLetovice - hotel (penzion) Lamplota, postavený 1936 v blízkosti areálu koupaliště. Interiér jídelny se zrcadlovým stropem.po 193600filmCLBSČeská republikaLetovice 20.30-0989.jpg
6BT20.30 990pozitivMěsto - hotelLetoviceLetovice - hotel (penzion) Lamplota, postavený 1936 v blízkosti areálu koupaliště. Interiér dvoulůžkového pokoje s průhledem na balkon, kde pod slunečníkem sedí dívka v šortkách.po 193600filmCLBSČeská republikaLetovice 20.30-0990.jpg
6BT20.30 991pozitivMěsto - hotelLetoviceLetovice - hotel (penzion) Lamplota, postavený 1936 v blízkosti areálu koupaliště. Interiér dvoulůžkového pokoje.po 193600filmCLBSČeská republikaLetovice 20.30-0991.jpg
6BT20.30 992pozitivMěsto - hotelLetoviceLetovice - hotel (penzion) Lamplota, postavený 1936 v blízkosti areálu koupaliště. Interiér pokoje, detail toaletního koutu s umývadlem.po 193600filmCLBSČeská republikaLetovice 20.30-0992.jpg
6BT20.30 993negativMěsto - oslavyLetoviceLetovice 18. 7. 1937 - oslavy povýšení obce na město, slavnostní tribuna s řečníkem. Vpravo na tribuně sedí také H. Lamplota.18.7.193719371937filmCLBSČeská republikaLetovice 20.30-0993.jpg
6BT20.30 994negativMěsto - oslavyLetoviceLetovice 18. 7. 1937 - oslavy povýšení obce na město, čestní hosté sestupující ze slavnostní tribuny, vlevo nahoře H. Lamplota.18.7.193719371937filmCLBSČeská republikaLetovice 20.30-0994.jpg
6BT20.30 995negativMěsto - oslavyLetoviceLetovice 18. 7. 1937 - oslavy povýšení obce na město, čelo slavnostního průvodu tvořené sokolskou jízdou, zcela vpředu Sokol na koni s československou vlajkou.18.7.193719371937filmCLBSČeská republikaLetovice 20.30-0995.jpg
6BT20.30 996negativMěsto - oslavyLetoviceLetovice 18. 7. 1937 - oslavy povýšení obce na město, čelo slavnostního průvodu tvořené sokolskou jízdou, za nimi cyklistický oddíl.18.7.193719371937filmCLBSČeská republikaLetovice 20.30-0996.jpg
6BT20.30 997negativMěsto - oslavyLetoviceLetovice 18. 7. 1937 - oslavy povýšení obce na město, alegorické vozy ve slavnostním průvodu, vpředu na snímku vůz hasičů. Vlevo hotel U Štulpů a za ním obchodní dů, L. Širůčková.18.7.193719371937filmCLBSČeská republikaLetovice 20.30-0997.jpg
6BT20.30 998negativMěsto - oslavyLetoviceLetovice 18. 7. 1937 - oslavy povýšení obce na město, alegorické vozy ve slavnostním průvodu na náměstí. Vpředu pravděpodobně vůz firmy Faber (výroba krajek), před ním vůz dobrovolných hasičů.18.7.193719371937filmCLBSČeská republikaLetovice 20.30-0998.jpg
Označení/odznačení všech záznamů na stránce

Tabulka: Sbirky     Záznamy 21 - 40 z 1488     

|< << Předchozí záznamy12345678910Další záznamy >> >|

O aplikaci